Dr. Gerald Bassleer se ve své videu zabývá nemocí skalár a morem terčovců, které jsou vážným problémem pro jihoamerické cichlidy od 80. let minulého století. Nejvíce jimi trpí zejména terčovci a skaláry! Bohužel chybí vědecké studie a proto se pokusíme se vysvětlit příčinu, prevenci a léčbu.
Český překlad naleznete pod videem.

Dobrý den, dnes se budu věnovat případu onemocnění ryb číslo 5. Jedná se o známou nákazu terčovců, která je problémem již 25 let v našem akvaristickém hobby a oboru. Všimli jsme si, že terčovci náhle změní barvu a chování, objeví se u nich slizovitý povlak a mají ztížené dýchání, jak je vidět zde v akváriu. Ryby jsou apatické, nervózní, a je zřejmé, že velmi trpí. Tento stav se nevyvíjí normálně, ale objevuje se náhle, ze dne na den, a začíná velmi rychle. 

Zde vidíte tohoto terčovce s velmi silným, bělavým slizovitým povlakem. Začíná být velmi nervózní, jeho dýchání se stává nevyzpytatelným, a ryby se začínají zdržovat v koutě. Totéž se děje i u skalár. Tento stav nazýváme nemocí skalár nebo morem ryb, které se zdržují u hladiny či v koutech. Stejný problém vidíme i u tohoto zlatého kančíka. Tyto záznamy byly pořízeny ve zverimexu, a ryby zde těžce trpí. 

Co tedy znamená mor terčovců? Nemoc skalár, která začala před 25–30 lety, se projevuje u ryb tvorbou silné slizové vrstvy, nadměrným množstvím slizu visícím na těle, zbělením, poleháváním na dně a nakonec i úhynem. Škůdce terčovců můžeme definovat typickým chováním a příznaky: ztmavnutí, nadbytečný sliz a hlen, seskupování, polehávání na dně nebo u hladiny. Po několika dnech ryby začínají být velmi apatické a následně umírají. Obvykle se to stává, když do akvária přidáte novou rybu z jiného zdroje, například německého terčovce k asijskému nebo naopak, nebo divokého terčovce k terčovci chovanému v akváriu. 

Může k tomu dojít i se změnou ročního období, zejména při mlhavém počasí, obvykle na jaře nebo na podzim, kdy dochází ke změně tlaku vzduchu. Tento stav se často objeví přes noc a postupuje velmi rychle. Když vidíme nákazu terčovců a vyšetřujeme ryby, první, čeho si všimneme, je, že ryby ztrácejí imunitu a projevuje se u nich alergická reakce. Podívejte se na fotografii žaber pokrytých agresivním hlenovitým povlakem, který rybě ztěžuje dýchání a způsobuje jí dýchací potíže. Často nacházíme parazitární infekce, jako jsou žaberní hlístice nebo spironucleus. Někdy se objevují i virové infekce, například iridovirus, a sekundární bakteriální infekce. 

Závěrem lze říci, že u moru terčovců nebo nemoci skalár neexistuje jeden jasný původce a stále neexistuje žádná kvalitní vědecká studie, která by tento problém důkladně popsala. Co tedy můžete dělat, když se s tímto problémem setkáte? První věc, na kterou byste měli myslet, je prevence. Snažte se vyhnout míchání ryb různého původu, dokonce i od různých chovatelů, a držte je odděleně. Zamezte kontaktu mezi různými akvárii, včetně síťek, vody a hadic. Pracujte opatrně. Pokud máte další otázky o bezpečné práci, zeptejte se mě. 

Zlepšete odolnost ryb podporou jejich imunity pomocí imunitních stimulátorů a kvalitního krmiva. Vyzkoušejte naše krmivo Dr. Bassleer Biofish Food Forte nebo novinku Lapacho. Když se objeví problémy s morem terčovců nebo nemocí skalár, proveďte nejprve velkou výměnu vody, někdy i několik dní po sobě. To může pomoci. Někteří lidé zvyšují teplotu nad 32 stupňů Celsia. Proveďte také řádné vyšetření, ideálně s použitím mikroskopu, protože někdy díky mikroskopickému vyšetření odhalíte specifické nemoci a můžete nasadit konkrétní lék. 

Doufám, že se objeví další případy, abych vám mohl vysvětlit, jak umírají hubení kardinálové, jak zlaté rybky trpí a hubnou, nebo jak je rybka betta snadno napadena parazity Oodinium a dalšími. Zatím se můžete o nemocech našich ryb dozvědět více v mých knihách, například v *Ilustrovaném průvodci nemocemi ryb* nebo *Mořských rybách* v našem nejnovějším vydání. Děkuji vám za pozornost.