Technika Články

Dusitany

Dusitany NO2

Význam. Dusitany obvykle vznikají oxidací amoniaku. Rozhodující roli v tomto procesu hrají bakterie rodu Nitrosomonas.  Za normálních okolností jsou dusitany rychle oxidovány na dusičnany bakteriemi rodu Nitrobacter. Pokud je bakteriální oxidační proces (nitrifikace) narušen, může docházet k hromadění dusitanů. Dusitany jsou pro ryby a vodní organismy toxické.

Elektrická vodivost vs TDS (obsah rozpuštěných pevných látek)

Jan Smuda

Pokud doma upravujete pro potřeby akvária vodu pomocí reverzní osmózy (nebo i jinak), budete potřebovat nějakým způsobem měřit její „čistotu“Kapkovými, kolorometrickými testy proměříte jen obsah několika málo sloučenin, například obsah hořčíku nebo draslíku, ale o „celkové čistotě“ vody vám to nic neřekne. V tuto chvíli přichází na scénu měrná elektrická vodivost a TDS (obsah rozpuštěných pevných látek). Na trhu existuje mnoho přístrojů, které dokáží tyto veličiny více či méně úspěšně měřit.  Pokud chcete vědět jak tyhle EC-metry a TDS-metry fungují, tak čtěte dále.

Co je vlastně voda?

 

Bez vody není život! Asi před 2000 miliony let byla naše Země plná páry ze sopek a z husté oblačnosti nepřetržitě pršelo. Ve vodě se postupně začal objevovat v nejprimitivnější formě první život; následný vývoj v průběhu mnoha stovek milionů let vedl k nejjednodušším řasám a mnohem později k více rozvinutým vodním rostlinám. Voda byla také kolébkou prvních zvířat; byli to mořští bezobratlí s měkkým povrchem těla. A teprve před 300 miliony let se život vyvinul natolik, že první rostliny mohly opustit vodu a kolonizovat zemi; později následovalo mnoho živočichů. Ale i dnes jsou všechny organismy na Zemi závislí na vodě! Bez vzácné a život udržující vody by bídně zahynuly! 

Oxid uhličitý

Význam. Oxid uhličitý je plyn bez barvy a zápachu. Atmosféra obsahuje přibližně 0,033 % CO2. Oxid uhličitý není toxický. To dokazuje například skutečnost, že můžeme bez poškození pít nápoje obsahující CO2, nebo že krev v žilách obsahuje asi 50 až 60 % objemových CO2.  Pokud však vzduch, který dýcháme, obsahuje extrémně vysoké množství CO2, může být absorpci kyslíku v důsledku vytěsnění zabráněno život ohrožujícím způsobem; lidé se dusí, když vzduch obsahuje asi 300násobek normálního množství CO2. Totéž platí obdobně pro vodu jako životní prostor a její obyvatele. Oxid uhličitý je 1,53 krát těžší než vzduch, takže může tvořit ve spod vrstvu. Když hladina vody v akváriu klesne několik cm pod okraj nádrže, na povrchu vody často spočívá celistvá vrstva CO2, která nemůže odtékat. Ryby dýchající vzduch, například labyrintky, se za určitých okolností v něm mohou udusit. Typický varovný signál: ryby dýchající vzduch plavou po nádrži jako střelené v záchvatech paniky. Chcete-li to napravit, doplňte vodu, dokud není těsně pod okrajem nádrže, nebo ji pomocí vzduchového čerpadla vyfoukněte na hladinu vody. 

Vodivost

Důležitost. Ionty nesou elektrický náboj, a proto umožňují proudění proudu ve vodě. Čím více iontů je, tím lépe je veden proud.  Mobilita iontů má také zásadní vliv; záleží na náboji a průměru iontů a také na vnitřním tření ve vodě.  

Elektrická vodivost je součtová charakteristika. Nelze určit typ a množství iontů nebo rozpuštěných solí. Protože však sladká voda má převážně podobné složení (iontový standardní poměr!), umožňuje elektrická vodivost vyvodit závěry o celkovém obsahu solí ve vodě. 

Uhličitanová tvrdost KH (kyselinová kapacita)

Uhličitanová tvrdost KH (kyselinová kapacita) 

Význam: Přírodní vody pravidelně obsahují větší množství iontů uhličitanu a hydrogenuhličitanu (CO32- a HCO3). Tyto ionty jsou považovány za stavitelé tvrdosti uhličitanu, za předpokladu, že je alespoň ekvivalentní množství iontů vápníku nebo hořčíku současnosti (stavitele celkové tvrdosti!). Jinými slovy: každý uhličitanový a hydrogenuhličitanový iont musí být schopen najít odpovídajícího partnera vápníku nebo hořčíku, aby mohl být považován za tvůrce uhličitanové tvrdosti. Karbonátová tvrdost tedy nemůže být podle definice nikdy větší než celková tvrdost. Ve většině vod je uhličitanová tvrdost ve skutečnosti výrazně nižší než celková tvrdost. Výjimky budou vysvětleny níže.  

Huminové látky – abiotický vysoce aktivní materiál

Studie životně důležitých hnědých geopolymerů 

Prof. Dr. Christian Steinberg & Dr. Ralph Menzel 

  1. Ryby

Dva týdny stresu po odchytu do síťky

V první části naší série o huminových látkách v akváriích jsme uvedli, že vyvíjejí chemický stres, který však má pozitivní účinek, pokud není příliš silný. Tato zjištění byla získána zejména u hlístic Caenorhabditis elegans. Zvířata ošetřená huminovými látkami získávají vícenásobnou odolnost proti stresu, a díky tomu žijí déle, než jedinci, kteří tomuto stresu nebyli vystaveni. Viděli jsme také, že ryby se v tomto ohledu chovají jako červi, protože krátce žijící druh halančíků Nothobranchius furzeri reagoval na pobyt v roztoku humonivých látek také s prodloužením života. Kromě této studie ještě nejsou k dispozici srovnatelné, podrobné a specifické studie o mechanizmu životního cyklu s rybami. Nicméně s dnešními znalostmi lze naše starší studie ryb lépe interpretovat. Při časově náročném zkoumání mečovek, Xiphophorus helleri, jsme zjistili vývoj zřejmého (vícenásobného) odporu, a to vůči mechanickým spouštěčům. Během dvou týdnů byly mladé ryby vyloveny z akvárií pomocí sítěk a vloženy do akváriích s čerstvou vodou. Následný vývoj hmotnosti u zvířat u kontrolní skupiny téměř stagnoval, zatímco zvířata přelovená i do velmi nízkých koncentrací huminových látek se okamžitě zotavila, a pokračovala v růstu, jako by žádný stres neexistoval. Tento jev lze vysvětlit pouze skutečností, že mladé mečovky vyvinuly odolnost vůči komplexním stresorům prostřednictvím chemických stimulů zprostředkovaných huminovými látkami, tj. vícenásobnou odolností vůči stresu. Další studie s parametry biochemického stresu, jako je koncentrace kortizolu, nyní ukázala, že kapr, Cyprinus carpio, se může lépe vyrovnat s tepelným stresem, pokud jsou ve vodě přítomny huminové látky. Tento účinek snižující stres však nebyl pozorován u všech huminových látek. Stále ještě nevíme, zda stres potlačují stejné aktivní látky, které prodloužují život. Huminové látky mají také pozitivní vliv na individuální vývoj ryb. Testovali jsme to s oplozenými jikrami Danio rerio. Vzhledem k velké variabilitě v přežití jiker těchto ryb se nedosáhnou statisticky spolehlivých výsledků; existuje však tendence, že nízké koncentrace mají příznivý účinek, zatímco vysoké koncentrace jsou jasně toxické. Toxické účinky huminových přípravků byly také pozorovány na embryích Dánií a na rybách v australských řekách, když byly zjištěny vysoké koncentrace výluhů eukalyptu. Jako potvrzení výše uvedených výsledků s Danio rerio ve volné přírodě lze vyhodnotit výsledky z jezer kanadského štítu. Kanadští autoři zjistili, že úspěchy líhnutí a výskyt okouna žlutého, Perca flavescens, byly zvláště dobré, když koncentrace huminových látek v jezeře byly zvláště vysoké v důsledku těžby dřeva v povodí.

Huminové látky – mrtvý, vysoce aktivní materiál

Studie životně důležitých hnědých geopolymerů

Prof. Dr. Christian Steinberg & Dr. Ralph Menzel

  1. část – Bezobratlí

Následující pozorování je v rozporu s informacemi z učebnic konvenční toxikologie a ekotoxikologie: zvířata dobrovolně vstupují do stresujícího prostředí, ve kterém jsou nucena přijímat látky, které nemohou využít jako živiny, jako zdroje energie, ani jiným způsobem. Spíše je to dokonce stojí energii, aby tyto látky metabolizovali nebo vylučovali. Použitá energie musí být doplněna zvýšeným příjmem potravy nebo musí být doplněna z jiných běžných procesů, jako je růst nebo množení. Podle současného učení mají tyto látky na zvířata negativní až toxický účinek. (Toxikologie i ekotoxikologie tradičně očekávají negativní účinky na expozici chemickými látkami, a proto raději používají koncentrace, které přehlíží potenciální pozitivní účinky v nízkém koncentračním rozmezí. 

Guido Huckstedt – Aquarienchemie

Aquarienchemie

Guido Huckstedt

Aktivní uhlí v akvaristice

Aktivní uhlí v akvaristice

Sellner, B.R. & Ramsch, B. 2000: Aktivkohle für die Aquaristik. Koralle 1 (1): 66–71

Aktivní uhlí je jako filtrační médium, případně jako jedna z jeho složek, používáno v různých oborech již velmi dlouho. Přestože je tento materiál poměrně známý, jeho účinky a jeho správné použití v akvaristice již tak dobře známé nejsou.

To je důvodem k tomu, že jsme se rozhodli propojit a upravit pro vás překlady dvou prací o vlastnostech a použití aktivního uhlí (dále jen AU). Mnohým z nás jistě tento článek přinese nové a snad i překvapivé informace, přestože základy byly napsány již před řadou let. Děkujeme tímto autorům za svolení je uveřejnit. 

Diskus-Aquarien und Grossanlagen – Horst W. Koehler

Verlag Diskus Brief, Augsburg

pic-9

UV záření v akvaristice – Kersten Opitz

V posledních letech se rozšířil sortiment techniky nabízené pro akvaristy a také u mnoha výrobků ceny klesly na přijatelnější úroveň. Mezi taková zařízení patří i UV lampy. Mnozí se ale ptají, k čemu jsou, jak a kdy je nejlépe používat.

Handbuch Aquarientechnik – H.J. Krause

ISBN 3-927997-10-2; BeDe Verlag 1992

pic-6

Tato kniha nesmí u německých akvaristů chybět v jejich knihovnách ať chovají jakýkoli druh ryb. Spolu s knihou „Handbuch Aquariumwasser“ od téhož autora tvoří takové dvě bible akvaristy které by mel každý přečíst. H.J. Krause je vášnivým akvaristou již několik desítek let a i technikem a dokázal v této knize pro laiky srozumitelně vysvětlit vše kolem akvária a jeho fungování.

Handbuch Aquariumwasser – H.J. Krause

ISBN 3-927997-00-5;BeDe Verlag 1995
Tato kniha srozumitelně a pro laika čitelně vysvětluje jaké látky jsou ve vodě obsaženy, jak spolu souvisí a vzájemně se ovlivňují a jak je správně měřit. Tato kniha je považována u německy mluvících akvaristů za povinnou četbu. Bylo by velmi dobré kdyby tato kniha byla přeložena do češtiny či byla vydána obdobná kniha od českého autora.

pic-4

Filtrační procesy – Kersten Opitz

Filtrační procesy

© Kersten Opitz

V akváriu dochází k stálému znečišťování např. výkaly, potravou, odumřelými rostlinami a apod. Tyto látky se mohou v průběhu doby nebezpečně nahromadit, když je filtrace nebo výměna vody nedostačující. V akvaristice se používá mechanické a biologické filtrace. Při biologické filtraci se využívá pomalutekoucích nebo rychletekoucích filtrů.

Filtrace v praxi – Kersten Opitz

Kdy filtrovat?

Ne každé akvárium potřebuje filtrovat. V případě, kdy hustota rybí osádky není moc velká, ale počet ryb odpovídá zhruba přirozeným poměrům,je produkce odpadních látek taková,že jejich likvidaci zvládne samofiltrační schopnost akvária.

Přepady – Kamil Kop

Mnoho lidí kteří vidí poprvé biofiltr umístněný pod akváriem se ptají, jak je možné, že biofiltr při výpadku proudu, kdy čerpadlo nepracuje, nepřeteče. Bezpečný provoz biofiltru zajišťují přepady. Přepady fungují na principu stavidla. Akvárium se naplní až k okraji přepadu. Biofiltr se naplní vodou na maximum.Poté se zapne čerpadlo v biofiltru. Hladina v akváriu začne stoupat a začne přetékat přepadem zpátky do biofiltru.

Voda – Kersten Opitz

Voda

© Kersten Opitz

(jako zdroj k níže uvedeným informacím jsem použil zahraniční literaturu, převážně německou, proto tam možná naleznete odkazy na materiály, přístroje, postupy a jiné, běžné v zahraničí)
Každý ví z vlastní zkušenosti, že voda má různou kvalitu a četné vlastnosti. S výjimkou vody destilované jsou v průhledné tekutině, vědci označované za pramáti veškerého života, rozpuštěny mnohé látky. V různých krajích se nalézá různá voda.

Přepočet jednotek pro uhličitanovou a celkovou tvrdost

Přepočet jednotek pro uhličitanovou tvrdost

mmol/l ?d ?TAC mg/lKys. neutral.kapacita 1 mmol/l = – 2,780 4,94 61,0

Německé stupně 1?d = 0,360 – 1,78 21,8

Francouzské stupně 1?TAC = 0,200 0,560 – 12,3

Obsah Hydrokarbonátu 1 mg/l = 0,016 0,046 0,08 –

 

Přepočet jednotek pro celkovou tvrdost

mmol/l °d °e TH ppm

iony zem.alkaloidů 1 mmol/l = – 5,600 7,020 10,00 100,00

Německé stupně 1?d = 0,179 – 1,253 1,78 17,8

Anglické stupně 1?e = 0,142 0,798 – 1,43 14,3

Francouzské stupně 1?TH = 0,100 0,560 0,702 – 10,0

CaCO3 (např. v USA) = 0,010 0,056 0,070 0,10 –