I když od konání šampionátu uběhlo hodně vody je na čase se trochu za touto akcí poohlédnout. Tento šampionát měl oproti jiným akcím velmi zajímavou historii a průběh a tak se s Vámi chceme o tom podělit.

Po ukončení výstavy „Akvárium 2008“ jsme neměli zcela jasno, zda v roce 2009 v pravidelném dvouleté, intervalu znovu uspořádáme v rámci výstavy „Akvárium 2009“ po čtvrté šampionát terčovců. Většině se již nechtělo do pořádání výstavy a do práce s tím spojené. Někdy počátkem roku 2009 se na nás obrátil Miro Hanzel z Československého klubu chovatelů terčovců s tím, že definitivně ukončili spolupráci s pořadatelem výstavy „Aquafestival“ a že by rádi spolupracovali s naším klubem na přípravách šampionátu. Miro sršel energií a chutí výstavu pořádat. Jak nám sdělil, měl také zprávy od českých a slovenských chovatelů, kteří chtěli vystavovat a nebyli spokojeni s tím, že jediná možnost je pořadatel, který není zrovna podle jejich představ jak z hlediska lokality, tak i malé návštěvnosti, které měli předchozí akce pořadatele. O tom věděl i Miro své. V minulém roce se jejich spolek významně angažoval na výstavě v České Lípě. Jejich členové odpracovali spoustu hodin, najezdili mnoho kilometrů a nakonec ze všech slibů od pořadatele se nedočkali ani poděkování za pomoc, kterou mu poskytli. Na schůzce jsme tedy nastínili možnost nově vytvořit úzkou spolupráci mezi oběma spolky a společnými silami soutěžní výstavu terčovců pořádat a projednat tuto možnost s klubem Akvárium 1899. Ve velmi krátkém čase bylo druhé a třetí jednání, kde dohoda o spolupráci dostala finální podobu. Organizaci šampionátu terčovců plně převezme Československý Klub Chovatelů Terčovců (ČSKCHT) vedený Zdeňkem Volemanem a Miro Hanzelem, náš spolek poskytne výstavní fundus, předá naše zkušenosti z minulých výstav, zpracuje výsledky a propůjčí pro tento ročník název šampionátu, který je chráněnou známkou.
Dohoda, která vznikla někdy v průběhu března, byla uzavřena a začalo se s přípravami, na které již nezbývalo mnoho času. Výstavy se v minulosti připravovaly od listopadu a v prosinci už bylo vždy jasné, jak bude další ročník návštěvníky oblíbené akvaristické výstavy v Botanické zahradě PřF-UK vypadat.
V průběhu příprav jsme dostali nabídku, kterou nešlo odmítnout. Předsedovi ČKCHT k našemu velkému překvapení napsal Heiko Bleher a nabídl svou účast na výstavě s přednáškami o lovu terčovců a o přírodních formách skalár. O výstavě se dozvěděl díky propagaci výstavy, kterou Kersten Opitz dělal šampionátu prostřednictvím internetu. Zájem Heiko Blehera o naši výstavu nás potěšil o to více, že jak sám uvedl, byla v jeho plánu původně jiná výstava terčovců v ČR, kterou nakonec zrušil pro neseriózní jednání ze strany pořadatele. Byli jsme rádi, že nezanevřel na návštěvu ČR, ale zvolil si nás jako hostitele. Nabídku jsme s velkým potěšením přijali, zároveň s tím nás čekal nelehký úkol, postarat se o vzácného hosta v průběhu celé výstavy. Navíc přijal pozvání našeho klubu i Francesco Denitto, představitel italských chovatelů terčovců. Návštěvu obou hostů bylo třeba zajistit finančně.
Tento úkol převzal ČKCHT.

Do Prahy pak dle plánu dorazili jak Francesco Denitto tak i Heiko Bleher s Natashou Khardina.

Francesco Denitto

Heiko Bleher,s Natashou a Francescem v Praze

Francesco před nádrží Pavla Picky

Heiko Bleher s Francescem Denittem a Jozefem Pejšou

Během času, který jsme s Heikem a Francescem strávili, jsme hodně diskutovali nejen o terčovcích a o dění ve světě z hlediska akvaristiky a máme z těchto diskuzí mnoho námětů na změny v následujících letech.

Po úvodním pohledu do zákulisí příprav se budeme věnovat tomu hlavnímu tématu, kterým jsou vystavovaní terčovci.
Letošní ročník byl bezesporu velmi úspěšný. Sešla se velmi kvalitní konkurence vystavovaných ryb, zúčastnili se nejvýznamnější čeští i slovenští chovatelé, nepočetná, ale kvalitní byla účast zahraniční. Skutečně bych chtěl vyzdvihnout kvalitu vystavených terčovců. Byl jsem u všech šampionátů v minulosti, včetně krátké návštěvy loňské výstavy v České Lípě. S potěšením musím konstatovat, že chovatelé letos přivezli do Prahy to nejlepší, co se kdy u nás vystavovalo. Konkurence byla neuvěřitelně vyrovnaná, až na pár jedinců byly všechny ryby vynikající kvality a v perfektní kondici. Těší nás, že mezi nimi byl slušný počet ryb z vlastních odchovů českých a slovenských chovatelů. Při cenovém tlaku na chovatele, vysokým nákladům na chov, ne zrovna snadnému odbytu na trhu je tento trend potvrzením dobré úrovně chovu terčovců u nás i na Slovensku. Směrem k chovatelům si ale nemohu odpustit jednu výtku. Na každé soutěžní výstavě, kterou jsme pořádali, se mluvilo o barvení ryb. Vždy jsme my, nebo rozhodčí upozorňovali na výrazný bodový postih za barvení ryb astaxantinem (včetně průmyslově vyráběných krmiv, které toto barvivo obsahují), nebo používání hormonů. Někteří pochopili, ryby byly připraveny perfektně, někteří ne. Je to škoda, boj o přední umístění mohl být ještě zajímavější. Někteří terčovci mohli dosáhnout výrazně lepšího bodového ohodnocení, nebo dokonce mohli být mezi šampiony, nebýt zbytečné ztráty za toto kritérium. Doufám, že v dalších ročnících se tyto chyby výrazně omezí, nebo dokonce vymizí úplně. Druhou možností je barvení legalizovat, ale trendem na světových výstavách je prozatím jednoznačně barvení bodově postihovat.
Pokud se podíváme na šampionát z pohledu posuzování jednotlivých ryb, nebyl to úkol jednoduchý, především díky již zmíněné vysoké a velmi vyrovnané kvalitě vystavených ryb.
Po úvodní poradě rozhodčích jsme pod vedením předsedy poroty Heiko Bleherem, společně s ostatními porotci prošli celou soutěžní expozici a některé chybně zařazené ryby přeřadili. Museli jsme přistoupit ke zrušení jedné kategorie, ve které byly jen dva jedinci. Tyto ryby byly přeřazeny do nejbližší kategorie. Vlastní hodnocení bylo podle jednotlivých kritérií s body od 1 do 10.
Kritérií bylo celkem 10, tedy dosažitelné maximum bylo 100 bodů od jednoho porotce.
Po sečtení všech bodů bylo v zájmu objektivity nejvyšší a nejnižší hodnocení škrtáno. Celkový maximální počet byl 300 bodů. Jakékoliv konzultace mezi porotci jsou v průběhu hodnocení zakázány. O tom, že porota hodnotila s maximální pečlivostí, svědčí fakt, že hodnocení jsme zahájili v 19.00 a skončili jsme v 0.45 druhý den, hodnocení tedy trvalo pět a tři čtvrtě hodiny. Záměrně se hodnotilo při umělém osvětlení. Toto opatření jsme zavedli po zkušenosti z předchozího ročníku, kde jsme vzali na vědomí připomínky k možnému ovlivnění výsledku ne zcela identickými světelnými podmínkami při denním světle. Výsledky byly zpracovány do druhého dne dopoledne. To byl úkol pro Vláďu Glasera, který po zkušenostech z prvního ročníku v Ostravě pro tento účel vytvořil program a již na druhém ročníku šampionátu jej úspěšně vyladil a použil.
V těžké konkurenci byly výsledky podle očekávání hodně vyrovnané, bodové rozdíly poměrně malé. Umístění některých ryb bylo celkem podle očekávání, jiné překvapili.
Po vyhlášení výsledků opět proběhla diskuze o tom, že je neetické, nepřípustné atd. vystavovat ryby nakoupené před výstavou. Většina se shoduje na tom, že by se tím mělo něco dělat, ale nikdo neví jak. Můžeme se domnívat, dokonce si můžeme si být jisti, že ta či ona ryba není z vlastního chovu vystavovatele, ale skutečně a neomylně to prokázat to nelze. Pokud někdo ví jak na to, sem s tím. Někteří vystavovatelé se netají tím, že vystavují jedince, které nakoupili. Diskutovalo se i o tom, zda je rozdíl v nákupu dospělých jedinců nebo mladých ryb, které chovatel na výstavu připraví. Ani v tomto případě nejsou názory jednotné. Pochopitelně že prioritou a cílem chovatelů by mělo být pochlubit se vlastními odchovy v kategoriích chovatelských forem. Diskutabilní zůstávají i kategorie přírodních forem. Mají být vystaveny odchyty? Mají se vystavovat pouze vlastní odchovy odchytů? Jak prokázat, že odchovy jsou skutečně čistokrevní potomci přírodních forem, bez přikřížení formy chovatelské? Otázek je mnoho, stejně tak názorů. Většinou jsou kategorie přírodních forem u nás velmi slabě obsazeny, letošním roce ani nebyly vypsány právě pro malý zájem ze strany vystavovatelů. Je celkem pochopitelné že chovatelé v dnešní situaci musí respektovat především ekonomické hledisko a přírodní formy jsou prodělečné, mnohdy naprosto neprodejné. Naštěstí obdivovatelů původních přírodních forem terčovců přibývá. Situace se může v dohledné době změnit i vývozními podmínkami z Brazílie a přírodní formy se tak mohou stát hůře dostupné a tím i zajímavé pro chovatele.
Šampionátu se zúčastnilo 92 soutěžních terčovců od 24 vystavovatelů z České Republiky, Slovenské Republiky, Itálie, Německé Spolkové Republiky a Vietnamu.
Heiko Bleher v rámci své návštěvy i přednesl své slíbené přednášky o své cestě v roce 2008 na Rio Jutají za zelenými terčovci a vysvětlil, jak to bylo s jeho zatčením o kterém se hodně psalo. Svoji druhou přednášku věnoval rybám Pterophyllum scalare, jejich druhům a lokalit výskytu.

Velmi dobré reportáže šampionátu naleznete v přiložených odkazech.
http://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-281
http://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-283

O výstavě byly publikovány články od Francesca Denitta nejen v prestižním časopisu Tropical Fisch Hobbyist, tak i v odborném časopise DiskusBrief.

TFH

TFH

Sám Heiko Bleher na svých stránkách publikoval článek o své návštěvě Prahy a šampionátu.

http://www.aquapress-bleher.com/inde…d=394&Itemid=1

Šampionát navštívili milovníci terčovců z Itálie, Řecka, Turecka, Švédska, Rakouska a dalších zemí. Články o výstavě s fotografiemi se objevili i v dalších zahraničních fórech.

Fotogalerie:

« ‹ z 2 › »