Popis trávicí soustavy je v tomto příspěvku koncipován tak, aby v případě, že bude v souvislosti s dalším textem v následujících článcích, se čtenář orientoval v problematice. Neřeší nepodstatné odlišnosti u některých čeledí ryb. Na následujícím obrázku je znázorněna základní vnitřní anatomie rybího těla (pokud má zájemce potřebu, vnější anatomii těla – názvy ploutví apod. – si může osvojit z přiložených odkazů na konci článku).

1 – jazyk; 2 – žábry; 3 – srdce; 4 – ledviny; 5 – pankreas; 6 – játra; 7 – žaludek; 8 – slezina; 9 – varlata nebo vaječníky; 10 – vzduchový měchýř.
Na obrázku je patrno též nečíslované střevo, vyúsťující v konečník
Zdroj: Wikipedia.org

Stručný popis trávící soustavy

Ústa

Velikost úst je uzpůsobena druhu potravy, extrémní je u dravců. Jsou tvořena horní a dolní čelistí, podle jejich postavení nebo tvaru se rozlišují: 

– Střední, u ryb žijících ve středních vrstvách vody (tetry, parmičky, razbory, cichlidy apod.).
– Horní, kdy spodní čelist přečnívá přes spodní, je hlavně u ryb žijících u hladiny (arowany, sekernatky, střikouni, apod. …).
– Spodní, kdy horní čelist přečnívá přes spodní, u ryb sbírajících potravu ze dna (pancéřníčci, mřenky, sekavky apod.).
– Terčovitá, přizpůsobena k přisávání k podkladu (krunýřovci, některé mřenky a přísavky atd.). 

Některé ryby mají čelisti nebo rypec vysunovatelné, někdy jsou uzpůsobeny k seškrabování nárůstů řas. Na ústech některých ryb vyrůstají vousky. V ústech, jejich okolí a na vouscích je velké množství chuťových pohárků a hmatových buněk, sloužících ke zjišťování potravy a její chuti. V ústech se tvoří sliz, zlepšující polykání stravy.

Zuby dravců slouží především zachycení a posunu potravy, u některých ryb jsou zuby ploché a slouží k drcení potravy, zejména skořápek korýšů.

Hltan

Spojuje ústa s jícnem. Součástí jsou i žaberní oblouky, u některých ryb vybavené filtračním aparátem z žaberních tyčinek, sloužícím k získávání drobné potravy z vody. V zadní části hltanu jsou u některých ryb (kaprovité, sekavcovité) požerákové kosti s požerákovými zuby, sloužící k drcení a cezení potravy.

Jícen

Představuje začátek trávicí trubice, produkuje sliz zlepšující polykání potravy.

Žaludek

Roztažitelný vak navazující na jícen. Hlavní funkcí je zahájení trávení bílkovin především u dravců, produkuje proteolytický enzym pepsinogen, a produkuje kyselinu chlorovodíkovou. Ta je nutná pro rozvolnění kolagenu, hlavní složku kůže, a spojujícího ve svalovině jednotlivá svalová vlákna k sobě. To se týká například trávení masa ryb nebo jiných vyšších živočichů.

U některých ryb žaludek není vytvořen (sekavcovití, hlaváčovití, kaprovití), protože složení stravy nevytváří nutnost trávit typicky svalovinu jako u dravců. Místo žaludku je rozšířené střevo.

Střevo

Rozděluje se na tenké a tlusté střevo. Na začátku tenkého střeva ústí vývod slinivky a žlučovodu. 

Slinivka produkuje tyto trávicí enzymy:

– Trypsinogen – štěpí bílkoviny.
– Lipáza – štěpí tuky.
– Amyláza – štěpí škroby.
– Maltáza – štěpí disacharid maltózu (vzniká štěpením škrobů), tvoří se u rostlinožravých a kaprovitých ryb.
– Kolagenáza – štěpí kolagen (pojivová tkáň živočichů), produkuje se ve slinivce u dravců.

Kromě toho slinivka produkuje hormony inzulin (anabolický hormon) a glukagon (katabolický hormon). Ty se nedostávají do střeva, ale do krevního oběhu.

Ve stěně střeva se přímo produkují tyto enzymy:

– Enterokináza – aktivuje trypsinogen na aktivní trypsin pro štěpení bílkovin.
– Střevní lipáza – zajišťuje štěpení tuků.
– Střevní amyláza – způsobuje štěpení škrobů.
– Maltáza – je produkována ve střevě u ryb bez žaludku.
– Kolagenáza – je ve střevě produkována u ryb bez žaludku.
– Chitinolytické enzymy – štěpí chitin, což je polysacharid typicky tvořící krunýř i zpevňující složky těla u některých bezobratlých (raci, krabi, hmyz).

Žluč je nutná pro vstřebávání tuků, emulguje je a aktivuje lipázu.

Délka střeva závisí na typu výživy, u dravců je střevo kratší, u rostlinožravých ryb je delší.

Při průchodu střevem se trávenina štěpí enzymy na jednodušší složky, prochází stěnou střeva, která je bohatě prokrvená a tím se dostává do krevního oběhu, konkrétně do vrátnicové žíly, která živiny odvádí do jater. Nejdříve se vstřebávají sacharidy a tuky, ve střední části střeva se vstřebávají bílkoviny (jako oligopeptidy), na konci probíhá iontová výměna a osmoregulace (vyrovnávání hustoty tělních tekutin vůči vnějšímu prostředí).

Konečník a řitní otvor

Slouží k vyměšování zbytků tráveniny. 

Játra

Játra jsou nejdůležitější žlázou trávicí soustavy a představují hlavní „chemickou továrnu“ v organismu, neustále zde probíhají stovky biochemických reakcí.

V játrech se tvoří žluč, je odváděna do žlučovodu a žlučového váčku. Játra tvoří i zásobárnu živin (glykogen, tuk, aminokyseliny). U ryb jsou játra spojena se slinivkou na tzv. hepatopankreas. 

Ledviny

Pro akvaristy je velmi blízké přirovnání, že ledviny fungují trochu podobně jako reverzní osmóza, na principu rozdílné velikosti průřezu a tlaku v přívodní a odvodné vlásečnici a vstřebávání moči jednoduchým epitelem (výstelkovou tkání). Ledviny zabraňují ztrátám aminokyselin z krve do moči a vychytávají ionty, udržují společně s žábry osmotický tlak v organismu (hustotu roztoku vody a živin vnitřního prostředí v buňkách), a podílejí se na tvorbě krvinek, hlavně bílých, částečně i červených. Tvoří se v nich moč a odvádějí se škodlivé látky. Při přetížení jater nežádoucími látkami ledviny částečně přebírají jejich funkci. 

Ledviny ryb na rozdíl od suchozemských živočichů nezachycují zpětně vodu. Moč obsahuje hlavně močovinu a trochu kyseliny močové. Význačným vylučovacím orgánem dusíkatých katabolitů jsou žábry, jejich účinnost je téměř desetkrát větší proti ledvinám. Na rozdíl od ledvin vylučují dusík v jednodušší formě jako amoniak. Močovina (NH₂)₂CO jsou v podstatě dvě aminové skupiny navázané na karbonylovou skupinu CO, pro lepší pochopení, vyrábí se průmyslově z amoniaku a oxidu uhličitého.

Velmi významná je činnost ledvin v řízení iontové výměny a tím pádem odolnosti ryb vůči obsahu iontů (rozpuštěných solí) ve vodě, a schopnost vyrovnávat náhlé změny. Ryby stenohalinní nesnášejí výkyvy v obsahu solí. Ryby euryhalinní snášejí dobře náhlé změny obsahu solí ve vodě. S ohledem na pobyt v různé salinitě se ještě rozlišují ryby anadromní, které žijí v mořské vodě a vytahují se rozmnožovat do sladké vody. Opačně katadromní druhy žijí ve sladké vodě a rozmnožují se v moři.

Vztah krmiv a činnosti trávicí soustavy

Rozdělení živin

Složky krmiva se rozdělují na makroživiny a mikroživiny. Za makroživiny se považují hlavně bílkoviny, tuky a sacharidy, také sem patří voda. Mikroživiny jsou ostatní složky, nejsou významným zdrojem energie, ale jsou nutné pro průběh biochemických reakcí v organismu.

Trávení, vstřebávání, utilizace

Celý proces trávení se dá rozdělit do tří základních procesů, trávení, vstřebávání a utilizace:

a) Trávení
Přijaté živiny postupují trávicí soustavou a působením enzymů se štěpí na jednodušší živiny. 

b) Vstřebávání
Živiny rozštěpené na vstřebatelné složky jsou schopné projít stěnou tenkého střeva do krevního oběhu, tedy vstřebat se do organismu.

c) Utilizace
Někdy se také označuje jako zažívání, ovšem laicky se tento pojem zaměňuje s trávením. Utilizace znamená vestavbu vstřebaných a případně dále biochemicky zpracovaných živin do tkání.

Doba trávicího cyklu

Rychlost průchodu krmiva trávicí soustavou záleží na více faktorech:

– Teplota: čím vyšší teplota, tím rychlejší průchod krmiva, při horní hranici druhově snášené teploty je až dvojnásobná proti dolní hranici.
– Jemnost částic stravy: čím je krmivo jemnější, tím má větší povrch, na který mohou působit trávicí enzymy a tráví se rychleji.
– Druh krmiva: chuťově atraktivní oblíbená krmiva jsou trávena rychleji.
– Původ krmiva: živočišná krmiva jsou obecně lépe stravitelná než rostlinná krmiva, ve kterých jsou živiny uzavřeny v buňkách krytých celulózou.
– Zdravotní stav a věk: ovlivňuje ochotu přijímat krmivo i rychlost trávení. Mladé ryby tráví rychleji.
– Délka osvětlení: ovlivňuje činnost hypofýzy jako řídící složky hormonálního systému. Při delším osvětlení se zesiluje tvorba hormonů a zvyšuje metabolismus a tím i rychlost trávení.
– Zastoupení živin: Vzájemné poměry živin ovlivňují rychlost trávení. Nejpomaleji se tráví tuky, nejrychleji jednoduché sacharidy. 

Závěr

Pochopení základů anatomie trávicí soustavy je nutné pro toho, kdo se chce blíže zabývat výživou ryb jako prostředkem k dosažení lepších výsledků v akvaristice. Také je poučné pro ty, kteří chtějí lépe poznat fungování rybího organismu.

Malý slovníček základních pojmů:

Anabolický – navozující stavbu tkáně
Anabolický hormon – navozuje anabolické procesy
Emulgace – navozuje spojení vody a tuku 
Enzym – bílkovina ovlivňující průběh biochemické reakce
Hormon – chemický přenašeč signálu mezi buňkami
Glukagon – katabolický hormon
Chitin – stavební polysacharid některých rostlin a bezobratlých
Chitinolytický – rozkládající chitin
Chitinolytický enzym – enzym rozkládající chitin
Inzulin – anabolický hormon
Karbonyl – totéž co karbonylová skupina
Karbonylová skupina CO – iontové aktivní oxid uhlíku
Katabolit – látka vzniklá při rozpadu tkáně
Lipáza – enzym štěpící tuky
Oligopeptid – řetězec několika aminokyselin
Osmóza – difúze vody polopropustnou membránou
Osmotický tlak – tlak toku rozpouštědla přes polopropustnou membránu
Osmoregulace – řízení osmotického tlaku, v tomto případě uvnitř buněk
Pepsinogen – neaktivní forma trávicího enzymu pepsinu
Proteolytický – štěpící bílkoviny
Proteolytický enzym – enzym štěpící bílkoviny
Katabolický – navozující rozpad tkáně
Katabolický hormon – hormon navozující rozpad tkáně
Kyselina močová – jeden z výsledných produktů rozpadu bílkovin
Sliz – lepkavý kluzký roztok směsi sacharidů a bílkovin
Tuk – nejdůležitější energetická zásobní látka v organismu. 
Trypsin – trávicí enzym
Trypsinogen – neaktivní trypsin

Literatura:
http://en.wikipedia.org/…
http://www.kentuckylake.com/…
http://badmanstropicalfish.com/…
http://fishanatomy.net/

Video:
http://www.youtube.com/… – video anatomie – část 1.
http://www.youtube.com/… – video anatomie – část 2.

Publikováno 24.4.2022