Artemie – nepostradatelné krmivo pro terčovce

Úvod

Objevení zajímavého životního cyklu artemií bylo pro akvaristiku bezesporu důležitou revolucí. I když jsou artemie známé již mnoho staletí, jako krmení pro kultury larválních organizmů se začaly používat až v třicátých letech minulého století. Tehdy několik vědců objevilo, že artemie představují cennou potravu pro čerstvě vylíhlý rybí plůdek. I dnes je odchov některých druhů akvarijních ryb možný jen díky krmení artemií. Během čtyřicátých let minulého století pocházela většina komerčně dostupných cyst artemií z přírodních slaných jezer a solných odpařišť poblíž mořského pobřeží. Se vzrůstajícím zájmem o chov a odchov tropických okrasných ryb koncem čtyřicátých let vzrůstala komerční hodnota artemií a vznikl tím úplně nový průmysl. Tak přispěl tento malý živočich k tomu, že bylo možné odchovávat většinu tropických okrasných ryb i terčovců. Pro jejich růst lze využívat každé vývojové stádium artemií.

Je jednoduché tato „živá vajíčka“ zakoupit v akvaristice, delší čas je nechat doma a někdy, až bude zapotřebí, živé nauplie (první larvální stádium) podat několik dní starým terčovcům jako krmivo. Artemie je možné bez velkých problémů odchovat do dospělosti i doma a jejich jednotlivá vývojová stádia zkrmovat. Výživová hodnota dospělých artemií je ale podstatě nižší než u čerstvě vylíhlých nauplií.

Artemie v přírodě

Artemie žijí obvykle v přírodních slaných nádržích, solných jezerech a pobřežních lagunách, ale nežijí ve volném moři. Artemie jsou ve svém bezprostředním okolí vystaveny výrazným sezónním změnám a proto vyvinuly zajímavé adaptační strategie, které jim umožnují přežít a existovat v slané vodě s obsahem soli 250 až 300 g/l.

Jednou z adaptačních vlastností je tzv. partenogeneze, která je pro některé druhy artemií typická. Pod tímto pojmem se rozumí rozmnožování samiček bez předchozího oplodnění samcem. Artemie při tom profituje z výhodnějších růstových podmínek (nabídka potravy, teplota apod.) v raných růstových stádiích. Při partenogenezi některých druhů artemií v optimálních podmínkách vyvinou „panenské“ samičky tenkostěnná vajíčka, která pomocí svých obojetných žláz samy oplodní a ty se pak v náprsních vacích samiček vyvinou. Vývoj je pak ukončen porodem živých, volně plavoucích larev do vody.

Při vysoké koncentraci soli nad 200 g/l, tedy za špatných podmínek, kdy například solné jezero vysychá, produkují artemie pouze „vajíčka“ s vícevrstvou tvrdou skořápkou, obsahující embryo v klidovém stavu. Akvaristům jsou tato embrya známa jako cysty nebo vajíčka artemií (přičemž výraz „vajíčka“ není vědecky korektní, protože vajíčka jsou složena jen z jedné buňky, kdežto cysty jsou vícebuněčné). Tyto cysty mohou i za zcela nehostinných podmínek a při úplném vyschnutí přežít delší dobu – několik měsíců, ale i několik let. Takové suché fáze nastávají pravidelně v mírných pásmech každé léto. Embrya ve svých tvrdých skořápkách ožijí, když se „vajíčka“ znovu namočí ve slané vodě, například když po období sucha nastane období dešťů. Samice artemií tedy mohou ze svých náprsních vaků vypuzovat jak volně plující živé nauplie, tak i trvanlivá „vajíčka“.

Asi 90 % celosvětové produkce artemií pochází z velkého solného jezera Great Salt Lake v Utahu v USA. Tam se vyskytuje jeden z osmi vědecky popsaných druhů artemií – Artemia franciscana, který se pak dále dělí na 50 geografických poddruhů. Zbývajících 10 % pochází z vnitrozemských solivarů nacházejících se po celém světě.

Trvanlivé, dlouho životaschopné cysty, ze kterých lze snadno vylíhnout larvy, dělají artemie pohodlným, stále dostupným krmivem pro ryby v akvaristice i pro velkochovy.

Jak se z cyst stanou nauplie artemií?
Každý rok se dostane na celosvětový trh přes 2 tisíce tun cyst artemií. Z nich se po navlhčení vylíhnou asi 0,4 mm veliké nauplie. Tyto cysty se nabízejí také v akvaristických obchodech v baleních od několika gramů až po půl kilogramu. Tyto cysty jsou velmi citlivé na vlhký vzduch a proto je důležité je mít uskladněné na místě s nízkou vlhkosti do 2 až 5 % a nejlépe zabalené ve vakuu. Uskladnění v normální domácí chladničce při teplotě mezi 2 – 5 °C prodlužuje jejich životnost.

Vodní lázeň cyst před samotným líhnutím se pozitivně projevuje na jejich zvýšené líhnivosti. To lze udělat ve dvou krocích. Nejdříve lze na hodinu umístit cysty do kbelíku s provzdušňovanou vodovodní vodou. Pak promyjete cysty vodovodní vodou pres síto na artemie s hustotou 125 mikronů. Celý proces promytí a proplachování netrvá déle než dvě hodiny. Díky tomu opatření je bakteriální vrstva na povrchu cyst z větší části odstraněna. Na povrchu cyst se často nacházejí patogenní bakterie rodu Vibrio, které mohou být pro larvy terčovců velmi nebezpečné. Pokud se bakterie Vibrio dostanou do akvárií, mohou proniknout kůží ryb nebo mohou být larvami terčovců pozřeny, což může způsobit různá onemocnění, která způsobují smrt.

V akvaristických obchodech nabízejí různé druhy inkubátorů a příslušenství na líhnutí artemií. Výborné výsledky jsou při použití plně transparentních nádob (cylindrické nebo kónické jsou nejlepší), které se provzdušňují odspoda. Kvalitní cysty se při teplotě 24 °C a ve vodě se střední hustotou soli 30 g/l vylíhnou do 24 hodin. Při nižších teplotách trvá líhnutí déle. Dobrá kvalita cyst je když se z 1 g vylíhne asi 250 tisíc larev. Když se larvy vylíhnou je důležité je oddělit od prázdných skořápek, protože ty jsou pro larvy terčovců nestravitelné a vedou k ucpání střev a tím k úhynu larev. Vylíhlé nauplie artemií je proto třeba odsát. Nejdříve se vypne provzdušňování a tím se ve spodu nádoby oddělí oranžová hmota nauplií od prázdných skořápek cyst, které vyplavou na hladinu. Před zkrmením nauplií je třeba je ještě propláchnout čistou vodou na jemném sítu a tím odstranit poslední zbytky solí, produktů látkové výměny a bakterií.

Čerstvě vylíhlé nauplie artemií se musí hned podat ke krmení larvám terčovců. Pokud získáte více nauplií než potřebujete, je možné je až tři dny uchovat ve slané vodě v chladničce při teplotě do 4 °C. Larvy terčovců jsou schopny přijímat a strávit nauplie artemií od pátého dne od vylíhnutí. K tomuto okamžiku je ukončena absorpce žloutkového váčku, je vyvinuto trávicí ústrojí a tlamka je otevřená. Pět až šest krmení denně jsou dostačující k uspokojení hladu potěru. Na viditelně zakulacených a do oranžova zbarvených bříškách potěru terčovců je pak dobře vidět jak dobře artemii přijímají. Asi 15 dní je pouze toto krmivo to jediné a nejdůležitější živé krmení, který potěr terčovců akceptuje a je možno každý den sledovat jejich růst. Toto krmivo je možno podávat, i když jsou rodiče v nádrži, a také při umělém odchovu bez rodičů.

Dekapsulace cyst artemií
Odskořápkované (dekapsulované) cysty artemií už nemají bakteriemi zatíženou skořápku a tím je přenos patogenních bakterií do akvária nemožný. Toto krmivo může být rybím potěrem lehce a úplně stráveno. Úplné odstranění je možné jen tehdy, pokud cysty mají ideálně kulatý tvar a proto je nutné jejich namočení. Proces loupání vyžaduje komplikované laboratorní vybavení, a proto je výhodnější zakoupit již odskořápkované artemie v akvaristických obchodech. Tyto cysty je také možné kdykoli použít. Mnohá laboratorní vyšetření prokázala, že odskořápkováním nedojde ke ztrátě živin. Nevýhodou je, že toto krmivo se nehýbe a tím potěr terčovců nestimuluje k jeho lovu.
Je možno tyto artemie přimíchávat ke krmným směsím pro mladé terčovce, a ty podávat rybám starým i několik měsíců.

Artemie pro dospělé terčovce
Artemie je možné odchovávat v nádobách libovolného tvaru, pokud ovšem instalované provzdušňování zajišťuje dostatečné prokysličování vody a důkladné promíchání krmiva a artemií v celé nádobě. Vzduchování ale nesmí být příliš intenzívní. Při dobrých podmínkách vyrostou nauplie během 8 až 12 dnů do své konečné velikosti 10 až 12 milimetrů a jsou pak schopny se dále rozmnožovat.
Artemie potravu filtrují z vody. Někteří chovatelé vypozorovali, že mohou artemie vykrmit do dospělé velikosti denním krmením moučky z hrachu nebo sóji. Dobrých výsledků lze také dosáhnout krmením pivovarskými kvasnicemi. Dalším možným krmením jsou mikrořasy (fytoplankton), moučka z řas nebo rozdrcená rýžová zrna. Pokud je velikost krmiva menší než 50 mikronů, snadno se ve vývojové vodě pro artemie rozpouští.

Dospělé artemie jsou výborným krmivem jak pro dospívající, tak i dospělé terčovce, ale i například pro plameňáky i když je jejich výživná hodnota nižší, než u čerstvě vylíhlých nauplií. Výživové hodnoty všech stádií vývoje artemií výborně splňují požadavky terčovců. V dobrých akvaristikách lze získat dospělé artemie jak živé tak i mražené nebo sušené. Jak sušené tak i mražené artemie jsou cenným alternativním krmivem k živým artemiím.

Shrnutí
Musíme být vděční, že máme k dispozici tyto malé tvory, protože výrazně přispívají k tomu, že po celém světě plavou terčovci odchovaní v našich nádržích.

Obsah živin v artemiích
Obsah mastných kyselin v cystách artemií je závislý na druhu potravy dospělých artemií. Kvalita potravy artemií, které jsou produkovány v profesionálních líhních, odpovídá až na obsah lipidů přírodním podmínkám. Obsah bílkovin a esenciálních mastných kyselin bývá výrazně vyšší v kulturách odchovaných artemií, než u čerstvě vylíhlých nauplií.
V průměru je složení artemií následující:
51 – 53 % bílkoviny
14 – 15 % uhlohydráty
13 – 19 % tuky
3 – 15 % nenasycené mastné kyseliny
Obsah lipidů je kvantitativně tak i kvalitativně závislý na druhu krmiva, které artemie dostanou. Mnozí vědci zkoumali podíl nenasycených mastných kyselin v artemiích. Při tom se ukázalo, že stav rybích larev je přímo závislý na obsahu těchto kyselin v artemiích a že esenciální mastné kyseliny jsou pro výživnou hodnotu artemií rozhodující. Pokud artemie mají jen malé podíly nenasycených mastných kyselin, klesá procento přeživšího potěru ryb. Aby se zabránilo nedostatku těchto kyselin, je možno krmivo pro artemie doplnit o komerčně vyráběné doplňkové směsi. Tyto směsi obsahují omega kvasnice, pigmenty karotenoidů, vitamíny (E, D, C a B12), rybí olej, bakterie produkující vitamíny B12 apod. Za méně než hodinu po zkrmení je trávicí ústrojí artemií touto směsí naplněno.