Při zmínce o obsahu karotenoidů v krmivech nebo surovinách pro výrobu krmiv vždy vznikají dotazy, jak je využít pro lepší barvu ryb, které suroviny jsou nejvhodnější pro toto použití, jak je používat, jaká jsou hygienická rizika a podobně.
Akvaristika jako hobby je obvykle zálibou osob, které mají kladný vztah k přírodě a živým organismům a v tomto oboru se snaží rozšiřovat svoje vědomosti. Typická je například tvorba biotopních nádrží jako pokus přizpůsobit akvarijní prostředí přírodním podmínkám. Podobně se chovatelé akvarijních ryb někdy snaží řešit jejich výživu. Logicky potom akvarijní ryby krmí pouze živými krmivy, odpovídajícími jejich možnostem.
Popis trávicí soustavy je v tomto příspěvku koncipován tak, aby v případě, že bude v souvislosti s dalším textem v následujících článcích, se čtenář orientoval v problematice. Neřeší nepodstatné odlišnosti u některých čeledí ryb. Na následujícím obrázku je znázorněna základní vnitřní anatomie rybího těla (pokud má zájemce potřebu, vnější anatomii těla – názvy ploutví apod. – si může osvojit z přiložených odkazů na konci článku).
Od roku 1987 do roku 2010 vydával Bernd Degen ročenku o terčovcích Diskus Jahrbuch. V těchto ročenkách se nacházejí články autorů z celého světa o chovu terčovů, jejich nemocech, léčení, jejich přirozeném biotopu a i o výstavách a chovatelích. V těchto ročenkách lze krásně sledovat jak se různé nové varianty terčovců vyvíjeli a jak se chov a obchod s nima rozšířil.
Pro mne tyto ročenky byly velkým zdrojem informací.
Škoda, že taková forma publikace pro nedostatek zájmu ze strany akvaristů zanikla. Bohužel nikdo nemá zájem své poznatky a zážitky publikovat, číst je natož za takové informace platit 🙁
Při procházení svého akvaristického archívu jsem narazil na toto zajímavé pojednání dvou vědců z bývalé NDR.
