V Aqualog Cichlidy IV (Verlag A.C.S. GmbH 1998) byla zveřejněna informace, že byl již vypracován návrh na provádění hodnoceni terčovců pomocí počítače. Tento způsob má pomoci hodnotitelům v práci při ohodnocování a oceňování na výstavách. V programu počítače jsou již podchyceny jednotlivé typy.

Hodnocení podle pana Manfreda Göbela vychází ze 172 bodového hodnocení. Docílené body podle jednotlivých hodnotitelů se sčítají a konečná suma bodů se dělí počtem hodnotitelů. Takto získané číslo se dělí 1,72 a tmi se dostane výsledek v procentech. Tento způsob hodnocení za použití počítače podle číselného kódu určité barevné variety je jistě značným pokrokem, který také podstatně omezí osobní názor jednotlivých posuzovatelů. Aby se dosáhlo co nejobjektivnějšího hodnocení, vychází autor při zadání standardu z těchto skupin:

A „Heckel“ – terčovec pravý – přirozený divoký výtěr a čisté chovy

B Hnědý terčovec – přirozený divoký výtěr a čisté chovy

C Modrý terčovec – přirozený divoký výtěr a čisté chovy

D Zelený terčovec – divoký výtěr v přírodě a čisté chovy

E Terčovec tyrkysově čárkovaný

F Terčovec tyrkysově skvrnitý

G Terčovec červený tyrkysový

H Terčovec červený

I Terčovec otevřené třídy – jinde nezařazené formy, např. Pigeon Blood.

V jednotlivých skupinách se hodnotí:

1. Celkový dojem

2. Velikost těla

3. Úměrnost a harmonie

4. Oči

5. Ploutve a žábry

6. Prokreslení těla

7. Barevný tón modrý či zelený

8. Barevný tón hnědý, žlutý, červený

Ohodnocení ke každému z osmi bodů pro vádí hodnotitel podle současného stavu ve výstavní nádrži. Nepřihlíží ovšem přitom k tornu, že kondice terčovce záleží často na vodě, v které právě je a na jakou je zvyklý, a při tom často terčovec mění sytost vybarvení podle nálady, jakou právě má, jak je osvětlen a je-li nádrž ve stejné výši, v jaké byl u pěstitele. Tím může dojít k velkému zkreslení. Pro hodnocení je jistě tento způsob přínosem, ale pro chovatele a šlechtitele, kteří chtějí vystavovat, je určitým omezením v tom, že se jednak musí seznámit s typem vzezření terčovců buď na fotografii nebo dle kódu v počítači, aby věděli, s čím budou jejich exponáty srovnávány. Obecně to také určuje chovateli, kterým směrem se má snaha v jeho chovu ubírat. To ovšem ovlivňuje a omezuje jeho cílový pro gram. Podíváme-li se na kritéria, jsou sice dobře vybraná, ale potíž bude sjednotit posuzovatele např. při hodnocení barev, neboť to vždy bude záležet na jejich vkusu a oblibě. Vzory a kódy v počítači jistě budou přihlížet k tomu, co je u jednotlivých skupin odlišné. Podle autora jsou vytvořeny multiplikátory“, které zohledňují jednotlivé barevné a tvarové varianty.

Hodnocení odchylek od standardu bude prováděno jako při školní klasifikaci. Když bude posuzovaný terčovec mimořádně kvalitní, tak, že přímo vybočuje z obvyklé kvality, obdrží známku výborný.. Terčovec odpovídající standardu je velmi dobrý, při malé odchylce je dobrý, při více odchylkách dostatečný, při hrubých chybách a nemocný je nedostatečný. Snad se bude přihlížet k aklimatizaci a vlivům vzniklým při přepravě. Hodnocení je takto prováděno v každé položce každým hodnotitelem, ale nakonec je vyjádřeno jedním číslem (známku), které je vloženo do počítače a může být kdykoliv prověřeno. Vyhodnocení vítěze pro vede počítač sám. Metoda pana Göbela a s tím spojené počítačové vyhodnocení má tu přednost, že hodnotitel se může soustředit na detailní hodnocení 8 kritérii, bez ohledu na specifiku jednotlivých variant. Ta je již zadána v počítači. Chybné hodnocení je eliminováno tím, že ryby posuzuje několik posuzovatelů.

V AT 1998/1-3 jsem doporučoval našim chovatelům, aby se pokusili rovněž jako v cizině vychovat nějakou novou formu. Dle Franka (AT 1998/4) naši akvaristé neznají detailně zákony dědičnosti a tudíž je to pro ně svízelné. Mám také o dědičnosti jen základní vědomosti, ale přesto jsem se do toho dal. Přivedla mne k tomu zkušenost, že když si koupím nové terčovce z různých chovů, jejich potomstvo, a to zejména od překrásných jedinců z dovozu, nikdy kvalitu rodičů nedosahuje. Velmi často se stává, že modří a červení jedinci plodí hnědé potomky nebo nejčastěji směs sobě nepodobných sourozenců, Možná, že se dovážejí jen vybraní jedinci a že nejde o vyšlechtěné nové kmeny, ale jen o nějakou přechodnou formu, která nebyla dosud ustálena. I když mám čtvrtou nebo pátou generaci v několika liniích, musím s ohledem na kvalitu odchovu používat pro změnu krve cizí jedince a tím se opět vzdálím konečnému cíli, který jsem si vytýčil. Při odchovu si s ohledem na omezené prostory nemohu ponechat všechno potomstvo, a tak jsem často jedinci, které jsem si ponechal při dosažení dospělosti zklamán. Použiti příbuzenského odchovu se chci však vyhnout již v druhé generaci. Základním požadavkem při šlechtění je určit si cil, kterého chceme dosáhnout. Pokud chceme linii ustálit, je nutné vést si o jednotlivcích záznamy. Velmi nám při tom pomůže, když si k záznamům vedeným v pevném diáři (abychom nic nepoztráceli) každého jednotlivce určeného k chovu označíme číslem nebo jménem. případně si uložíme jeho fotografii. Já používám videozáznam rodičů většinou s potomstvem. Je totiž nemožné si zbarvení a tvary po dobu několika let zapamatovat. Velmi nám usnadní práci s odchovem, pokud si zaznamenáme datum výtěru, parametry vody, ve které došlo ke tření (teplotu, pH tvrdost, stáří vody, způsob úpravy). Dojde-li pak časem k výtěru potomstva. bude jistě nejvhodnější voda, ve které samo vyrostlo. Při hodnocení potomstva vycházím z požadavků vlastního vkusu. Mam rád vzrostlé jedince, kulaté s masivním čelem, pěknými pravidelnými příčnými pruhy a černým lemováním zadní části hřbetní a řitní ploutve, a to nejen u hnědých, ale i tyrkysových a plošně kobaltových terčovců. Jde sice o fenotyp, ale věřím, že po několika generacích bude potomstvo jednotné, ať již jde nyní o znaky recesivní nebo dominantní. Zájemci o toto téma doporučuji přečíst si článek Pazourkové (AT 62/3) a seriál Hofmanna (AT 94/6-12).

Publikováno 30.8.2003