Co znamenají výrazy vitamíny a vitageny? 

  

Vitamíny jsou živiny organického původu, které se ve výživě vyskytují v nepatrném množství, obvykle se měří v miligramech (mg, tisícina gramu) nebo mikrogramech (mcg, tisícina miligramu), ale přesto jsou nutné, protože si je organismus nedokáže vyrábět a nutně je potřebuje ke zdárnému průběhu biochemických reakcí. 

  

Podobnými látkami jsou vitageny a esenciální (nepostradatelné) živiny. Rozdíl je pouze v tom, že se vyskytují (nebo jsou potřebné) ve vyšším množství, obvykle v gramech. 

  

Kolik existuje vitamínů? 

Vitamínů je známo třináct, a vyskytují se v různých chemických formách. Někdy se shodná chemická forma v přírodních a syntetických vitamínech nevyskytuje a dá se podle toho rozborem identifikovat. Tradovaná vyšší účinnost přírodních vitamínů je dána souhrnnými účinky s ostatními průvodními biologicky aktivními látkami, které je obvykle provázejí, většinou v koncentrátech z ovoce apod. Pokud jsou však separované v čistém stavu, je účinnost stejných chemických forem přírodních a syntetických shodná. Vitamíny se rozdělují podle rozpustnosti na rozpustné ve vodě a rozpustné v tucích. 

  

Vitamíny rozpustné v tucích (liposolubilní) 

Jsou to vitamíny A, D, E, K. Pro jejich vstřebávání je nutný současný obsah tuku ve stravě. Méně vzdělaní slušnější jedinci si je pamatují podle mnemotechnické pomůcky, slova DEKA, otrlejší podle slova zADEK, ti vzdělanější používají pomůcku RADEK, protože ještě sem trochu patří i vitamín Riboflavin (B2). Je sice rozpustný ve vodě, ale pro jeho vstřebávání je nutná přítomnost tuků. 

  

Problémem některých výrobců krmiv je to, že nadměrně omezují tuky v krmivech, což má za následek i omezení příjmu výše uvedených vitamínů, pokud jsou v tomto tuku jako přirozená složka. Toto není teoretická úvaha, to je ověřeno laboratorně a potvrzeno v praxi. 

  

Určitým rizikem liposolubilních vitamínů je jejich schopnost ukládání v organismu a při nadměrně zvýšeném přívodu může nastat předávkování. Rizikové jsou zejména vitamíny A, D, K. 

  

Vitamíny rozpustné ve vodě 

  

Jsou to vitamíny skupiny B, a to thiamin (B1), riboflavin (B2), niacin, kyselina pantothenová, pyridoxin (vitamín B6), biotin, kyselina listová, kobalamin (B12). Ostatní uvedené vitamíny skupiny B mají také někdy uváděno číslování, ale není jednotné. Proto v případě komunikace je vhodné používat chemické nebo nezaměnitelné označení, ale zejména v případě vitamínů skupiny B raději nepoužívat značení písmenem B s číslicí. Dále mezi vodorozpustné patří kyselina askorbová (vitamín C). Riziko předávkování je u vodorozpustných vitamínů malé. 

  

Přehled jednotlivých vitamínů a jejich vlastnosti 

  

Vitamín A 

  

Vitamín A je důležitý pro krvetvorbu, syntézu bílkovin a tvorbu kostí. Zvyšuje imunitu, je schopen brzdit růst nádorů v počátečním stavu. Podporuje správný vývoj epitelových buněk a tvorbu zrakového pigmentu rodopsinu. Nedostatek způsobuje záněty očí, snížení imunity, nadměrné ukládání tuku v játrech, zpomalení růstu plůdku ryb. Vitamín A je vhodné kombinovat společně s vitamínem D (snížení jejich toxicity), pokud je tato kombinace možná. 

  

Látky příbuzné vitamínu A jsou karoteny. Komerčně se různé látky příbuzné karotenům používají jako barviva, která z krmiva přecházejí do kožních útvarů (peří, šupiny) nebo podkoží a zajišťují zde barvy od růžové přes žlutou až k temně červené. Ostatní barvy šupin, peří či kůže jsou způsobeny fyzikálně kombinací různých vrstev v buňce. Pokud karoteny mají ovlivňovat zbarvení tvořících se kožních útvarů, podávají se hlavně v době jejich tvorby, pokud ovlivňují barvu jedince uložením v podkoží, je nutno je dodávat průběžně celoročně. Nadměrné dávky karotenů se špatně vstřebávají (zabarvují výkaly) a jsou i zdravotně rizikové nad 100 mg na 1 kg sušiny krmiva. 

  

Beta-karoten je provitamín A, čili se z beta-karotenu může vitamín A tvořit podle potřeby organismu, což je bezpečnější forma příjmu, ovšem nelze ji záměrně zvýšit vyšší dávkou beta-karotenu, protože se nepřemění. Vyšší dávky beta-karotenu jsou rizikové při vysokých dávkách celkově, protože se z antioxidační funkce může změnit na superoxidační, pokud nejsou úměrně dodávány další antioxidanty, především vitamín C a vitamín E. Poměrně vysoké množství vitamínu A obsahují játra. Nadměrné dávky vitaminu A a také některé chemické formy jsou teratogenní, neboli poškozují vývoj zárodku. Protože syntetický beta-karoten se chemicky poněkud liší od přírodního, pokud by organismus použil na tvorbu vitamínu A syntetický beta-karoten, může vzniknout zdravotně riziková forma vitamínu A. Toto je poměrně důležitá informace, protože syntetický beta-karoten se v Evropě prakticky nepoužívá, ale v Asii je běžně používaný, také jako barvivo v akvarijních krmivech, protože se lépe ukládá v podkoží než přírodní beta-karoten. U takto barvených ryb je časem vyšší riziko úhynu. 

  

Thiamin (vitamín B1)   

  

Je nutný pro metabolismus sacharidů, vedení nervových impulsů a metabolismus kyslíku. 

  

Riboflavin (vitamín B2) 

Má poměrně široké účinky na základní živiny. U zvířat zvýšené dávky podpořily přírůstky.  Podporuje přenos kyslíku. Výrazně příznivě ovlivňuje kvalitu sliznic a kůže. Snižuje se riziko nákazy prostřednictvím těchto orgánů. 

  

Niacin 

  

Někdy se také označuje jako vitamin B3. Vyšší dávky mají příznivý vliv v metabolismu živin. Předávkovat se teoreticky nedá, ale extrémní dávky mohou v praxi působit problémy. Hlavní funkcí niacinu je účast na získávání energie během metabolických přeměn sacharidů, tuků a bílkovin. Niacin je důležitý pro adekvátní vývoj a růst organismu, účastní se syntézy některých hormonů. Doporučuje se i jeho přidávání v práškovém stavu nebo  v roztoku do akvarijní vody. Ze všech vitamínů je používání niacinu v akvaristice nejvíce doporučeno, a také ostatních vitamínů skupiny B. Podrobnosti viz kapitola „Jak prakticky dávkovat“ (dále v textu). 

  

Pantothenová kyselina 

  

Někdy se označuje také jako vitamin B5. Má velký význam v metabolismu spalování tuků a sacharidů a při syntéze biologicky aktivních látek a podpoře aktivity mitochondrií (energetických organel v buňce). Potřeba se výrazně zvyšuje při stresu a při růstu. Má význam při tvorbě protilátek a účastní se imunitních procesů organismu. 

  

Pyridoxin (vitamín B6) 

  

Jeho spotřeba stoupá se zvýšeným příjmem bílkovin, je nutný pro jejich metabolizaci. Kromě toho se doporučuje pro organismus ve stresu. Vitamin B6 také podporuje imunitní systém organismu. 

  

Kyselina listová 

  

Někdy se také označuje jako vitamín B8. Doporučuje se pro zlepšení krvetvorby. Ovlivňuje metabolismus aminokyselin.  Aktivní formou kyseliny listové v organismu je kyselina tetrahydrofolová, která působí jako koenzym při mnoha esenciálních metabolických reakcích. Důležitou roli má zejména v metabolismu aminokyselin, takže se podílí prakticky na všech růstových a vývojových procesech v organismu. Účastní se rovněž biosyntézy nukleových kyselin a některých složek nervových tkání, tím zasahuje do přenosu genetické informace v buňce. 

  

Biotin 

  

Někdy se také označuje jako vitamin H. Biotin se jako koenzym účastní řady karboxylačních reakcí. Je tak nezbytný pro správný vývoj a funkci organismu. Podobně jako ostatní vitaminy B-komplexu je také biotin důležitý pro metabolismus živin, např. je složkou enzymů, podílejících se na syntéze mastných kyselin, aminokyselin a glukózy. Ovlivňuje tím metabolismus bílkovin, sacharidů i tuků a získávání buněčné energie. Příznivě působí na kvalitu kůže a kožních orgánů. 

  

Vitamin B12 

  

Je nutný pro metabolismus bílkovin a tvorbu nervových pouzder. Ovlivňuje metabolismus sacharidů a tuků. Má významnou roli v metabolismu aminokyseliny methioninu, která je u ryb ve tkáni poměrně vysoko zastoupena. Podporuje metabolismus kyseliny listové. Aktivuje lymfocyty imunitního systému a tím pozitivně ovlivňuje jeho funkci. 

  

Vitamín C 

  

Vitamín C (kyselina L-askorbová) je velmi významný. Je nutný pro syntézu kolagenu (šlachy, klouby, kůže), pro podporu imunity, je nutný pro tvorbu imunoglobulinů a aktivitu a množení lymfocytů, aktivitu fagocytů a leukocytů, má protivirové účinky. Ovlivňuje metabolismus makroergních fosfátů. Je to silný antioxidant vhodný v kombinaci s vitamínem E. Je nutný pro správnou funkci žluči. Ryby si vitamín C dokážou syntetizovat, ale příjem vitaminu C působí příznivě. Z toho důvodu se v tabulkách uvádí také doporučené množství vitamínu C. 

  

Vitamín D 

  

Vitamin D je nezbytný pro udržení minerální rovnováhy. Spolu s parathormonem a kalcitoninem ovlivňuje absorbci vápníku a  fosforu v tenkém střevě a tím mineralizaci a demineralizaci kostí. Vitamin D má důležitou roli v zabezpečení správných funkcí svalů, nervů, krevní srážlivosti, buněčného růstu a využití energie. Vitamin D je také důležitý pro sekreci insulinu, pro adekvátní imunitní a stresové reakce organismu, účastní se syntézy melaninu a je důležitý pro diferenciaci kožních a krevních buněk. V organismu se částečně tvoří v podkoží po ozáření kůže ultrafialovým zářením (UVB) nebo slunečními paprsky. 

  

Vitamín E 

  

Primární funkcí vitaminu E je antioxidační ochrana organismu. Chrání lipidy a lipoproteiny biologických membrán svalů, nervů a kardiovaskulárního systému před oxidací, pomáhá prodlužovat životaschopnost červených krvinek a umožňuje optimální využití vitaminu A. Byla dokázána pozitivní souvislost mezi antioxidačními vlastnostmi vitaminu E a prevencí některých onemocnění. Antioxidační vlastnosti vitaminu E jsou podporovány současnou přítomností vitaminu C, selenu a případně i beta-karotenu. Vitamin E také zvyšuje odolnost organismu proti virům a bakteriím. Podporuje také detoxikační schopnost jater, při nedostatku hrozí ceroidní degenerace jater. Zlepšuje výrazně průtok krve vlásečnicemi. Nedostatek způsobuje horší oplození jiker a špatné líhnutí plůdku. 

  

Vitamín K 

  

Vyskytuje se ve formách značených vitamín K1 (fylochinon, rostlinného původu), K2 (menachinon, mikrobiální) nebo K3 (menadion, syntetický, v organismu se mění na K2). Ovlivňuje metabolismus některých aminokyselin, zejména glutaminu a kyseliny glutamové, což je významné pro kvalitu sliznic a jejich schopnost odolávat napadení baktériemi. Je nutný pro schopnost specifických bílkovin vázat vápník při tvorbě kostí. Tuto schopnost má hlavně vitamín K2. Forma vitamin K1 především (výše uvedeným ovlivněním vazby vápníku) ovlivňuje srážlivost krve. Při jeho nedostatku je srážlivost zhoršená, naopak vysoké dávky vitamínu K1 se používají jako protijed při otravách domácích zvířat jedem na myši, který je na bázi kumarinů (způsobuje vnitřní vykrvácení). 

Některé obecné vlastnosti působení vitamínů na živý organismus 

  

Jak dlouho vydrží jednotlivé vitamíny v organismu? 

  

Oblíbeným reklamním tvrzením firem, které v krmivech nabízejí pomalu vstřebatelné vitamíny je, že vitamíny se po několika hodinách vylučují z organismu a nutno je znovu doplnit, k čemuž je lepší pomalu vstřebatelná forma. 

  

Není to pravda a je to jinak. Představte si válcovou nádobu, nahoře otevřenou, kterou zespodu napouštíte vodou. Voda plní nádobu zespoda a přetéká až tehdy, když projde celou nádobou. Podobně to je i s dobou setrvání vitamínů v organismu. Organismus vitamíny po určitou dobu skladuje a používá v metabolismu, a těch, co jsou nejstarší, se postupně zbavuje. Pokud přijme například vitamín C, tak se po několika hodinách objeví vitamín C v moči. Jenže to není ten vitamín C, který byl naposledy přijat, ale je to nejstarší („nejvíc ošoupaný“) vitamín C přijatý přibližně před třemi týdny a organismus se ho zbavil, protože dostal dávku nového vitamínu. Tak je to u všech vitamínů a bylo to prokázáno radioaktivně značenými vitamíny. Zásoba vitamínů (pool) v organismu je nejméně od několika dnů do několika měsíců až let, záleží na typu vitamínů a velikosti a stáří živočicha. 

  

Vitamíny a imunita 

  

Většina vitamínů ovlivňuje příznivě obranyschopnost organismu, jak je u nich uvedeno v textu, a je proto prevencí před úhyny různého původu. Zvýšený příjem vitamínů by tedy měl být u ryb před importem nebo po importu, může se použít při nemocích a léčení, viz kapitola „Jak prakticky dávkovat“. Ovšem ještě větší efekt mají další látky zvyšující imunitu v kombinaci s vitamíny, což je již záležitost pro specializované výrobce. 

  

Vynechávání příjmu? 

  

Pokud samovýrobce krmiv má vhodný zdroj vitamínů, neměl by doplňování vitamínů přerušovat, zejména ne u rostoucích ryb. 

Vitamíny a ryby 

  

Chovné ryby 

  

Vzhledem k tomu, že vitamíny ovlivňují plodnost, kvalitu jiker a líhnutí plůdku, je vhodné dbát na jejich doplňování před rozmnožovací periodou. 

  

Lze vitamíny doplnit přirozenou stravou? 

  

Část vitamínů do krmiv lze doplnit přirozeným krmivem, zejména chlorellou, spirulinou, žloutkem. Jedná se však o poměrně drahé složky, a proto je vhodné základní dávku vitamínů doplňovat nějakým komerčním vitaminovým premixem. Ideální pro malovýrobce je směs vitamínů v sypkém stavu v želatinových tobolkách, kde je známé množství vitamínů. Lze použít i rozdrcenou multivitaminovou tabletu, pokud možno nepotahovanou, která se blíží doporučeným dávkám pro ryby. 

  

Používání šumivých multivitaminových tablet není příliš vhodné. Látky způsobující šumění jsou kyselina citronová a soda bikarbona, které spolu reagují, ale při tom mohou i některé vitamíny poškodit. Kromě toho (i v normálních nešumivých multivitaminech) jsou přítomny tabletovací přísady, jako talek, stearan hořečnatý, oxid křemičitý, fosforečnan trojvápenatý. Ve vodě nevadí, ale skončí na hladině jako nerozpustný „škraloup“ nebo plovoucí částečky. 

  

Jak prakticky dávkovat? 

Obecně jsou vitamíny poněkud mylně považovány za velmi drahý doplněk umělých krmiv. Skutečný finanční podíl při běžném dávkování je nepatrný (maximálně 3,- Kč na 1 kg krmiva při používání průmyslových práškových směsí vitamínových premixů), protože se používají v malém množství. Pokud chcete speciálně přidávat vitamíny, snažte se kontrolovat obsah zejména liposolubilních (vitamíny A, D, E, K) v krmivu, aby nedošlo k jejich zbytečnému předávkování. Vitamíny můžete také aplikovat prostřednictvím jiného živého krmiva tím způsobem, že roupice či hmyz záměrně přikrmíte vitamínovou směsí. Vitamíny je také možné rozpustit přímo do vody v akváriu nebo do nádrže, kde se odchovává plankton. Pro tuto aplikaci stačí na 100 l vody dávkovat množství jako pro jednoho dospělého člověka nebo odpovídající dávce na 0,5 až 1 kg krmiva na 100 l vody. Někdy se používá přidávání rozpuštěných vitamínů přímo do akvarijní vody, v tom případě se buďto obecně dávkuje množství odpovídající 0,5 až 1 kg krmiva na 100 l vody, nebo níže uvedené speciální dávkování na kratší dobu pro dosažení silnějšího (léčebného) efektu. Při výměně vody lze opět část vitamínů doplnit. Je nutno mít na zřeteli, že vitamíny vodu mohou obarvit do světle žluté barvy. 

  

Používání vitamínů komplexu B, zejména těch, kde jsou uvedeny příznivé účinky na kůži, se může praktikovat u všech ryb, jak sladkovodních, tak mořských. Mohou se použít směsi vitamínů B, nebo se používá samotný niacin, především jako jeho forma nikotinamid v dávkování 100 - 200 mg/100 l vody. Může se použít i další forma niacinu, což je kyselina nikotinová, která je proti nikotinamidu méně toxická, ovšem je náchylnější na reakce se stopovými prvky v akvarijních hnojivech pro rostliny. Používá se ve všech případech kožních problémů, zejména v případě manipulace s rybami, divokých (tj. „bezohledných na partnera opačného pohlaví“) výtěrů spojených s dotíráním na partnera, transportu, poškození kůže, ploutví, očí, stresových podmínek. Opakovaná dávka se může použít po 2 - 5 dnech i poměrně dlouhodobě. Nepomáhá v případě klasických potíží s kožními parazity jak bakteriálními, tak vyššími organismy. Tam je nutno zavést léčení a vitamíny B se používají podpůrně. 

  

Na výše uvedené problémy lze kromě niacinu dále použít do 100 l vody tento recept: 

  

Riboflavin 15 - 20 mg 

Biotin 500 - 1000 mg 

Kyselina pantothenová 50 – 60 mg (přepočteno na pantothenan vápenatý 60 – 65 mg) 

Pyridoxin 15 mg 

Vitamín B12 v množství 20 - 30 mcg 

  

Ostatní vitamíny, zejména vitamíny rozpustné v tucích je však lepší přidávat do krmiva a ne dávat do vody. Totiž tyto vitamíny nejsou ve vodě rozpustné, ale i pro nápojářské účely se dodávají jako CWD, nebo Cold Water Dispersible. Tvoří jemnou disperzi, ale není to pravý roztok. Podobně se může používat i dávkování v přípravě na tření, před třením do krmiva, po tření (v případě poškození) lze přidat směs vitamínů do krmiva a roztok vitamínů B nebo jen niacinu do vody. Zejména je před třením vhodné dbát na zvýšený příjem vitamínu E, který podporuje plodnost. Pro krátkodobé účely lze dávkovat až 2000 mg vitamínu E do 1 kg sušiny krmiva. 

  

Pří dávkování krmiva do vody je nutno mít na zřeteli, že filtry, které mají pohlcovat toxické látky, jako je filtr s aktivním uhlím, bentonit, či některé iontoměniče pohltí i vitamíny. Podobně hnojiva pro akvarijní rostliny a v nich obsažení látky schopné nějakým způsobem ovlivňovat chemismus mohou ovlivňovat také obsah vitamínů a měnit je na neúčinné formy. Rizikem jsou zejména stopové prvky, které mohou způsobit degradaci vitamínů, protože s nimi mohou reagovat a poškodit je. Vitamíny také poškozuje používání ozonizátorů a UV lamp. Není vyloučeno, že souběhem obsahu různých obsažených látek, ozónu nebo UV záření mohou vznikat toxické produkty, ovšem nemusí to být z vitamínů. Každopádně při aplikaci vitamínů je nutné ozón nebo UV lampu vypnout, a vždy se musí tyto prostředky vyřadit při používání léčiv, kde může dojít k chemické změně léčiva v toxickou látku, hlavně oxidační deriváty účinné látky, nehledě na to, že léčivo přestane být účinné. 

  

Aktuální přidávání vitamínů plůdku do vody by bylo přehnané a spíše rizikové. Počáteční zásobu vitamínů má plůdek ve žloutkovém vaku a vitamíny přijímá následně v přírodních krmivech (plankton, žábronožka, řasy, žloutek). Pro případné dodávání vitamínů se může multivitaminová tableta rozdrtit do směsi pro mikry nebo do nádrže s planktonem. 

  

Níže uvedené doporučené dávky vitamínů jsou uvedeny pro studenovodní a tropické ryby. Ale dávkování není nutno úzkostlivě přepočítávat přesně podle teploty, ale kdo chce, brát v potaz je může. Tedy ryby chované při vysokých teplotách mohou mít dávku vitamínů spíše na horní doporučené hranici. Doporučené dávky lze ale překročit až trojnásobně bez toho, že by bylo riziko předávkování. 

  

Současné podávání vitamínů a léčiv obvykle není problém. Výjimkou může být například zákaz používání léčiv v kyselém prostředí, pokud je obsažen vitamín C, ovšem je nutno počítat s tím, že kyselá akvarijní voda může mít účinky podobné. Otázku nevhodné kombinace léčiv je nutné vyčíst v příbalovém letáku nebo se zeptat veterináře, pokud jej předepisuje. 

  

Používání vitamínů nemá nežádoucí účinky na rostliny, naopak jim prospívají. Podobně vitamíny působí i na mikroorganismy, pro mnoho z nich jsou velmi významné, zejména vitamín C, biotin a kyselina pantothenová. Ovšem takto působí na ty žádoucí i nežádoucí mikroorganismy. 

  

Pro úplnost a získání obecného přehledu pro případné doplňování jsou uvedeny doporučené dávky vitamínů a biologicky aktivních látek pro ryby z tropické oblasti na 1 kg sušiny kompletního krmiva: 

  

Vitamin A 8-10 000 m.j. nebo beta-karoten 10-20 mg 

Vitamin D₃ (cholekalciferol) 1 000 - 1 200 m.j. 

Vitamin E (tokoferol) 60 - 100 mg 

Vitamin K (fylochinon) 2 - 4 mg 

Vitamin B₁ (thiamin) 8 - 12 mg 

Vitamin B₂ (riboflavin) 10 - 20 mg 

Vitamin B₆ (pyridoxin) 6 - 10 mg 

Vitamin B₁₂ (kobalamin) 20 - 30 mcg 

Biotin 0,5 - 1,0 mg 

Listová kyselina 0,5 - 1,5 mg 

Niacin 50 - 80 mg 

Pantothenová kyselina 20 - 30 mg 

Cholin 300 - 500 mg 

Vitamin C 100 - 300 mg 

  

Pro ryby studenovodní se na 1 kg sušiny krmiva doporučují dávky vitamínů vyšší: 

  

Vitamin A 10-12 000 m.j. nebo beta-karoten 15-25 mg 

Vitamin D₃ (cholekalciferol) 1 200 - 1 500 m.j. 

Vitamin E (tokoferol) 80 - 120 mg 

Vitamin K (fylochinon) 2 - 5 mg 

Vitamin B₁ (thiamin) 10 - 15 mg 

Vitamin B₂ (riboflavin) 15 - 30 mg 

Vitamin B₆ (pyridoxin) 8 - 12 mg 

Vitamin B₁₂ (kobalamin) 20 - 40 mcg 

Biotin 0,8 - 1,2 mg 

Listová kyselina 1 - 3 mg 

Niacin 100 - 180 mg 

Pantothenová kyselina 20 - 30 mg 

Cholin 800 - 1 000 mg 

Vitamin C 150 - 500 mg 

  

Poznámky k tabulkám 

Podklady jsou získány z odborné zahraniční literatury týkající se používání vitamínů pro živočichy a výrobu krmiv. Ve výše uvedených tabulkách je uvedeno dávkování vitamínu A a vitamínu D v mezinárodních jednotkách. Ty byly více používány v dřívější době, ale jsou používány dosud v profesionální literatuře pro případné přepočítání různých forem vitamínů s odlišnou účinností. 

  

Při přepočítávání vitamínu A 3,3333 m.j. se přepočítává jako 1 mcg, vitamín D 100 m.j se přepočítává jako 2,5 mcg. 

Cholin není vitamin, je to vitagen. Dříve byl řazen mezi vitamíny skupiny B. Je však velmi důležitý pro metabolismus a proto se běžně ve směsích doporučuje a bývá uváděn ve vitaminových tabulkách. 

  

Pokud se někdo zabývá dávkováním vitamínů obsáhleji, je vhodné upozornit na nutnost přepočítávání jejich chemických derivátů na čistou látku, případně nutné přepočty u „coated“ nebo CWD typů. „Coated“ typy pro zpracování do krmiv akvarijních ryb (plůdku nebo malých rybek) nejsou příliš vhodné. 

Shrnutí 

  

Vitamíny, jak již samo jejich označení ukazuje, jsou skutečně nutné pro život všech organismů živočišné říše. Zejména v případě uzavřených stravovacích systémů, jako jsou hygienické odchovné nádrže a profesionální krmení umělými krmivy je nutno vitamíny mít doplněné v krmivu. Z hlediska profesionálního nedostatek vitamínů způsobuje hospodářské ztráty pomalejším růstem, nemocemi až úhyny. Amatérští chovatelé by si měli uvědomit, že nedostatek vitamínů způsobuje živočichům utrpení podobně jako člověku a choroby či úhyny oblíbených tvorů jim také radost nezpůsobí. 

Malý slovník základních pojmů 

  

Absorpce - vstřebání. 

Antioxidant - látka s antioxidační funkcí 

Antioxidační funkce - působení proti nežádoucí oxidaci některých substrátů v průběhu biochemických reakcí. 

Bentonit - jílovitá hornina se schopností vyměňovat kationty a pohlcovat různé látky. 

Ceroidní degenerace jater - zvýšené ukládání tuku v játrech, spojené s tmavnutím ryb, zpomalením růstu a úhynem. 

Coated - obalený, zapouzdřený. Vitamíny procházejí jako drobné kapičky nebo prášek sloupcem protiproudu aerosolu obalující kapaliny, jako je roztok želatiny, arabské gumy, maltodextrinu apod. Vzniknou malé kuličky, kde uvnitř je vitamín a povrch je tvořen např. arabskou gumou. Nemají nepříjemnou pachuť vitamínů v tabletách při rozpouštění v ústech. 

CWD typ - Cold Water Dispersible. Dispergovatelný ve vodě, netvoří roztok, ale jemný zákal. 

Encapsulace („zapouzdření“) - obdoba „coated“, nebo v tomto případě jako bioenkapsulace, kdy se krmivem vhodným pro ryby napřed nakrmí plankton nebo grindal a jejich prostřednictvím se následně dostane do ryb. 

Epitel - soubor funkčních buněk, obvykle pokrývající nějakou tkáň. 

Epitelová buňka - buňka obvykle polarizovaná, která sousedí s další epitelovou buňkou v krycí tkáni. 

Fagocyt - buňka schopná pohlcovat okolní částice, součást imunitního systému. 

Glutamin - neesenciální aminokyselina, nejvíce zastoupená hmotnostně v bílkovinách. 

Imunita - obranyschopnost organismu. 

Imunoglobin - jednoduchá bílkovina zvyšující obranyschopnost organismu. 

Insulin - anabolický hormon bílkovinné povahy, se širokým účinkem na metabolismus bílkovin, sacharidů i tuků. 

Kalcitonin - hormon nutný pro zabudování vápníku do tkáně 

Karboxylační reakce - přenos CO2 na určitou organickou látku. 

Karoten - chemicky izoprenoid, vzniká v rostlinách jako ochrana buněk před UV zářením s antioxidační funkcí. 

Kolagen – bílkovina vazivové tkáně, stejná strukturou u všech živočichů. Rozděluje se na více typů podle toho, kde se nachází. 

Koenzym - látka nebílkovinné povahy, která tvoří součást velkých enzymů s bílkovinnou strukturou, které jsou nutné pro průběh biochemických reakcí. 

Kumarin - původně rostlinný jed, způsobuje zpomalené srážení krve až vnitřní vykrvácení 

Kyselina listová - vitamín skupiny B, kyselina pteroylmonoglutamová. 

Kyselina nikotinová - vitamín skupiny B, niacin. 

Kyselina pantothenová - vitamín skupiny B. 

Leukocyt - typ bílé krvinky, součást imunitního systému. 

Lipid - v tomto smyslu je míněn tuk, chemicky je to poněkud širší skupina látek. 

Lipoprotein - sloučenina lipidu (tuku) s bílkovinou. 

Liposolubilní - rozpustný v tucích. 

Lymfocyt - typ bílé krvinky 

Makroergní - sloučeniny s makroergními vazbami, uvolňují velké množství energie nutné pro základní biochemické reakce. Například u člověka ATP (adenosintrifosfát) je v organismu rozložen a znovu složen denně v množství odpovídajícím tělesné hmotnosti. 

Melanin - černé, hnědé nebo modré barvivo kožních buněk. 

Metabolismus - souhrn biochemických reakcí v organismu navzájem souvisejících. Rozděluje se na anabolismus (skladné reakce) a katabolismus (rozkladné reakce). 

Methionin - sirná esenciální aminokyselina. 

Mikry - hlístice, používané jako krmivo potěru, Anguillula rediviva 

Parathormon - hormon příštítného tělíska, zvyšuje hladinu vápníku. 

Pravý roztok - směs dvou a více látek, roztok s látkou rozpuštěnou v v rozpouštědlu 

Premix - směs látek, dále používaná do receptury. 

Provitamín - látka, ze které organismus může vytvořit vitamín. 

Organela - buněčná struktura s určitou funkcí. 

Rodopsin - zrakové barvivo citlivé na světlo 

Superoxidační funkce - způsobení nadměrné oxidace tkáně nebo průběhu biochemické reakce 

Žluč - tekutina tvořená v játrech, skladovaná ve žlučníku, nutná pro trávení tuků, pro jejich prostup stěnou střeva do krevního oběhu.