Kersten Články

Quo vadis?

Vážení přátelé,

tento provozuji už přes 25 let. Celou tu dobu ho dělám čisto z lásky k těmto nádherným rybám – bez reklam, sponzoringu nebo jakéhokoli komerčního záměru. Prostě jsem chtěl sdílet informace hlavně ze zahraničí, když zde nebyla, není a nebude žádná literatura zabývající se terčovci.

Ale teď se dostávám do situace, kdy mi trochu docházejí nápady, co tam dál publikovat. Návštěvnost není závratná a vidím, že většina sekcí (třeba literatura, knihy, články) se skoro nenavštěvuje. Ani z analytik webu není jasné, co by lidi opravdu zajímalo. Když přidám něco nového, tak sice vznikne krátkodobý zájem díky odkazům na FB nebo jinde, ale pak to zase opadne. Takový malý zájem je demotivující. 

Případ onemocnění ryb č. 87 Terčovec s žaberními hlísticemi a pravděpodobně mor terčovců

Přinášíme Vám další video rybího doktora Geralda Bassleera, kde ukazuje terčovce s problémy. Českou přepis naleznete pod videem.

Kyslík

Význam. Aby nedošlo k omylům: nejedná se o kyslík chemicky vázaný v molekule vody (H2O) který nelze přímo biologicky využít. Mluvíme zde o plynném kyslíku rozpuštěném ve vodě, který se vyskytuje i ve vzduchu a je potřebný například k dýchání.

Kyslík je neviditelný, nehořlavý plyn, ale umožňuje hoření jiných látek. Běžný vzduch obsahuje přibližně 21 % objemu plynu O2 v prakticky konstantní koncentraci. Kyslík je 1,105 těžší než vzduch a nejsou známy žádné významné biologické důsledky. Kyslík ve vodě může mít různé koncentrace.

Případ onemocnění ryb č. 5 – Mor terčovců a nemoc skalár

Dr. Gerald Bassleer se ve své videu zabývá nemocí skalár a morem terčovců, které jsou vážným problémem pro jihoamerické cichlidy od 80. let minulého století. Nejvíce jimi trpí zejména terčovci a skaláry! Bohužel chybí vědecké studie a proto se pokusíme se vysvětlit příčinu, prevenci a léčbu.
Český překlad naleznete pod videem.

Výpočtová tabulka KH – CO2 – pH

Tabulka KH – CO2 – pH

Ve většině vod určuje hodnotu pH uhličitanová tvrdost a obsah kyseliny uhličité. Tyto tři parametry lze propojit do (komplikovaného) matematického vztahu. Pokud jsou dvě z nich známy měřením, lze třetí snadno určit. Vztah lze přehledně znázornit graficky. Výpočtová tabulka (podle KRAUSE) platí pro vody s průměrným iontovým spektrem a teplotou kolem 25 °C. Odchylky 5 °C způsobují chyby 0,03 pH nebo 10 % na stupnici KH nebo CO2; z akvaristického hlediska nejsou významné. Hodnota pH by měla být stanovena s přesností na 0,1 pH, a to buď elektricky, nebo pomocí kvalitního kolorimetrického pH testu.