Význam. Termín pH (lat.: potentia Hydrogenii) označuje záporný logaritmus koncentrace vodíkových iontů. Zjednodušeně řečeno, hodnota pH udává rovnováhu sil mezi kyselinami a zásadami ve vodě. Pokud je poměr vyrovnaný, je hodnota pH 7 v neutrálním středu stupnice pH, která má rozsah 0 až 14. Pokud převažují kyseliny, hodnota pH klesá pod 7; pokud převažují zásady, hodnota pH stoupá nad 7.
Význam. Organické sloučeniny byly původně objeveny jako součást živých organismů, ale později byly nalezeny i v mrtvé hmotě. Dnes se za organické sloučeniny považují takové, v nichž atomy uhlíku tvoří kostru přímých nebo rozvětvených řetězců, kruhů nebo podobných struktur; na tuto kostru jsou vázány další prvky, zejména vodík, kyslík, dusík, síra a fosfor. Možnosti vazby jsou mimořádně rozmanité, proto se odhaduje, že existuje asi pět milionů různých organických sloučenin.
Význam. Dusičnanový iont je konečnou fází nitrifikace, tj. bakteriální oxidace amoniaku:
Amonium (NH4+) -> Dusitany (NO2–) -> Dusičnany (N03–)
Původním zdrojem dusičnanů jsou tedy především bílkovinné látky ve zbytcích krmiva, z nichž se uvolňuje amonium, a také rybí výkaly a moč. Z hygienického hlediska svědčí přítomnost dusičnanů o tom, že voda byla kontaminována organickými látkami a že následně úspěšně proběhl biologický proces samočištění. Dusičnany jsou považovány za relativně netoxické, takže je lze považovat za jakousi neškodnou skládku.
Význam. Dusitany obvykle vznikají oxidací amoniaku. Rozhodující roli v tomto procesu hrají bakterie rodu Nitrosomonas. Za normálních okolností jsou dusitany rychle oxidovány na dusičnany bakteriemi rodu Nitrobacter. Pokud je bakteriální oxidační proces (nitrifikace) narušen, může docházet k hromadění dusitanů. Dusitany jsou pro ryby a vodní organismy toxické.
Pokud doma upravujete pro potřeby akvária vodu pomocí reverzní osmózy (nebo i jinak), budete potřebovat nějakým způsobem měřit její „čistotu“. Kapkovými, kolorometrickými testy proměříte jen obsah několika málo sloučenin, například obsah hořčíku nebo draslíku, ale o „celkové čistotě“ vody vám to nic neřekne. V tuto chvíli přichází na scénu měrná elektrická vodivost a TDS (obsah rozpuštěných pevných látek). Na trhu existuje mnoho přístrojů, které dokáží tyto veličiny více či méně úspěšně měřit. Pokud chcete vědět jak tyhle EC-metry a TDS-metry fungují, tak čtěte dále.
