V lednu 2008 jsem se s přáteli vydal do Thajska s cílem navštívit místní chovy terčovců. Cesta mě zavedla až do Bangkoku, kde jsem narazil na známou farmu Kitti Discus Farm. Přestože realita byla od mých očekávání odlišná – místo působilo zanedbaně a kapacita nádrží byla využita jen zčásti – podařilo se mi objevit několik ryb, které zaujaly svým zbarvením. Zkušenost mi ukázala, že ne všechny chovy v Asii vypadají stejně, a přinesla cenné poznatky i fotografie, které mohou být zajímavé pro ostatní chovatele terčovců.

V lednu 2008 jsem se s přáteli vypravil do země zaslíbené, do Thajska! Samozřejmě, co by zaníceného akvaristu mě v každém městě zajímaly především zoo shopy a z představy, že narazím na světově známého chovatele terčovců, jsem nemohl usnout.

Cestovali jsme po celém Thajsku. Sever vzhledem ke svým klimatickým podmínkám není vhodný pro chov terčovců, jak jsem se dozvěděl v bývalém hlavním městě Chiang Mai. Tam jsem byl odkázán na Bangkok a jih země. Prý je tam teplota, která rybám vyhovuje a v období dešťů neklesne tak, že by to ohrozilo chovy ryb. Na energiích se šetří i v Thajsku 🙂

Vzhledem k tomu, že jsem měl na hlavní město pouze čtyři poslední dny, zasedl jsem do internetové kavárny a začal pátrat, jakou farmu terčovců bych mohl navštívit. Nabídka byla pestrá.

Bohužel jsem narazil na komunikační problém, jelikož žádný z taxikářů či tuk-tukářů neuměl číst anglicky, až na jednu výjimku. Řidič znal adresu Kitti Discus Farm. Pan Kitti, pokud se nemýlím, měl být mezi prvními, kteří odchovali Pigeony, a proto jsem byl nadšený. Cesta přes smogem šedivý Bangkok trvala z centra cca dvacet minut.

Vešel jsem do slepé ulice, na jejímž konci se rýsoval objekt s brankou. Nad brankou byla cedule s nápisem Kitti Discus Farm. Nikdo nereagoval na zvonek ani klepání, a proto jsme vešli. Z interiéru by měl pravděpodobně šok každý akvarista, ale takový už je život v určitých místech Thajska. Byl jsem trochu zklamaný, ale musím říci, že i mezi pro moje oko zuboženými rybami se daly najít exempláře, které lahodily oku. Vzhledem k mému nadšení pro červené oko u terčovců jsem se nestačil divit výraznému zbarvení očí ryb v této pěstírně, která v časech minulých musela být značně prosperující.

Usoudil jsem z toho, že kapacita nádrží byla využita asi jen ze 60 % a na dvorech se povalovalo nespočetné množství stojanů a nádrží, ve kterých se kdysi odchovávaly stovky terčovců (také PET lahví, sáčků, kelímků, nádob od léčiv atd.). Dnes to bylo místo vhodné pro všudypřítomné kočky a hlodavce…

Dodnes nevím stoprocentně, jestli to opravdu byla TA farma, na jejíchž stránkách jsem s nadšením surfoval v prvopočátcích internetu a prohlížel si fotky nových kříženců…

Každopádně moje představa trochu vzala za své, ale nedělal bych z toho závěr, že takto vypadají chovy v celé Asii. Asi jsem měl prostě smůlu a jestli se mi příště podaří vyrazit tak daleko od rodné hroudy, budu se snažit navštívit více takových míst a napsat pár nových postřehů…

Proto jsem po domluvě s Kerstenem napsal těchto pár poznatků a nafotil několik fotografií, které by chovatele terčovců mohly zajímat…

Ať se Vám daří a Vaše ryby prosperují

Autor: Jarda Hercog
Publikováno 27.2.2008

Fotogalerie: