Literatura Posts

Huminové látky – abiotický vysoce aktivní materiál

Studie životně důležitých hnědých geopolymerů 

Prof. Dr. Christian Steinberg & Dr. Ralph Menzel 

  1. Ryby

Dva týdny stresu po odchytu do síťky

V první části naší série o huminových látkách v akváriích jsme uvedli, že vyvíjejí chemický stres, který však má pozitivní účinek, pokud není příliš silný. Tato zjištění byla získána zejména u hlístic Caenorhabditis elegans. Zvířata ošetřená huminovými látkami získávají vícenásobnou odolnost proti stresu, a díky tomu žijí déle, než jedinci, kteří tomuto stresu nebyli vystaveni. Viděli jsme také, že ryby se v tomto ohledu chovají jako červi, protože krátce žijící druh halančíků Nothobranchius furzeri reagoval na pobyt v roztoku humonivých látek také s prodloužením života. Kromě této studie ještě nejsou k dispozici srovnatelné, podrobné a specifické studie o mechanizmu životního cyklu s rybami. Nicméně s dnešními znalostmi lze naše starší studie ryb lépe interpretovat. Při časově náročném zkoumání mečovek, Xiphophorus helleri, jsme zjistili vývoj zřejmého (vícenásobného) odporu, a to vůči mechanickým spouštěčům. Během dvou týdnů byly mladé ryby vyloveny z akvárií pomocí sítěk a vloženy do akváriích s čerstvou vodou. Následný vývoj hmotnosti u zvířat u kontrolní skupiny téměř stagnoval, zatímco zvířata přelovená i do velmi nízkých koncentrací huminových látek se okamžitě zotavila, a pokračovala v růstu, jako by žádný stres neexistoval. Tento jev lze vysvětlit pouze skutečností, že mladé mečovky vyvinuly odolnost vůči komplexním stresorům prostřednictvím chemických stimulů zprostředkovaných huminovými látkami, tj. vícenásobnou odolností vůči stresu. Další studie s parametry biochemického stresu, jako je koncentrace kortizolu, nyní ukázala, že kapr, Cyprinus carpio, se může lépe vyrovnat s tepelným stresem, pokud jsou ve vodě přítomny huminové látky. Tento účinek snižující stres však nebyl pozorován u všech huminových látek. Stále ještě nevíme, zda stres potlačují stejné aktivní látky, které prodloužují život. Huminové látky mají také pozitivní vliv na individuální vývoj ryb. Testovali jsme to s oplozenými jikrami Danio rerio. Vzhledem k velké variabilitě v přežití jiker těchto ryb se nedosáhnou statisticky spolehlivých výsledků; existuje však tendence, že nízké koncentrace mají příznivý účinek, zatímco vysoké koncentrace jsou jasně toxické. Toxické účinky huminových přípravků byly také pozorovány na embryích Dánií a na rybách v australských řekách, když byly zjištěny vysoké koncentrace výluhů eukalyptu. Jako potvrzení výše uvedených výsledků s Danio rerio ve volné přírodě lze vyhodnotit výsledky z jezer kanadského štítu. Kanadští autoři zjistili, že úspěchy líhnutí a výskyt okouna žlutého, Perca flavescens, byly zvláště dobré, když koncentrace huminových látek v jezeře byly zvláště vysoké v důsledku těžby dřeva v povodí.

Symphysodon discus

Ullmann, K., (1949): Symphysodon discus, Akvárium pro dům a školu, str. 284-286

Aquarienchemie – Guido Huckstedt

Aquarienchemie - Guido Huckstedt

Diskus Jahrbuch

Od roku 1987 do roku 2010 vydával Bernd Degen ročenku o terčovcích Diskus Jahrbuch. V těchto ročenkách se nacházejí články autorů z celého světa o chovu terčovů, jejich nemocech, léčení, jejich přirozeném biotopu a i o výstavách a chovatelích. V těchto ročenkách lze krásně sledovat jak se různé nové varianty terčovců vyvíjeli a jak se chov a obchod s nima rozšířil.

Pro mne tyto ročenky byly velkým zdrojem informací.

Škoda, že taková forma publikace pro nedostatek zájmu ze strany akvaristů zanikla. Bohužel nikdo nemá zájem své poznatky a zážitky publikovat, číst je natož za takové informace platit 🙁

Terčovci v National Geographic

I autor časopisu National Geographic Gene Wolfsheimer se neubránil fascinaci terčovci a jejich způsobu odchovu mladých a tak již v roce 1960 publikoval tento článek.
Terčovci v National Geographic 1960