Význam. Aby nedošlo k omylům: nejedná se o kyslík chemicky vázaný v molekule vody (H₂O) který nelze přímo biologicky využít. Mluvíme zde o plynném kyslíku rozpuštěném ve vodě, který se vyskytuje i ve vzduchu a je potřebný například k dýchání.

Kyslík je neviditelný, nehořlavý plyn, ale umožňuje hoření jiných látek. Běžný vzduch obsahuje přibližně 21 % objemu plynu O₂ v prakticky konstantní koncentraci. Kyslík je 1,105 těžší než vzduch a nejsou známy žádné významné biologické důsledky. Kyslík ve vodě může mít různé koncentrace.

Tabulka KH – CO₂ – pH

Ve většině vod určuje hodnotu pH uhličitanová tvrdost a obsah kyseliny uhličité. Tyto tři parametry lze propojit do (komplikovaného) matematického vztahu. Pokud jsou dvě z nich známy měřením, lze třetí snadno určit. Vztah lze přehledně znázornit graficky. Výpočtová tabulka (podle KRAUSE) platí pro vody s průměrným iontovým spektrem a teplotou kolem 25 °C. Odchylky 5 °C způsobují chyby 0,03 pH nebo 10 % na stupnici KH nebo CO₂; z akvaristického hlediska nejsou významné. Hodnota pH by měla být stanovena s přesností na 0,1 pH, a to buď elektricky, nebo pomocí kvalitního kolorimetrického pH testu.

Význam. Termín pH (lat.: potentia Hydrogenii) označuje záporný logaritmus koncentrace vodíkových iontů. Zjednodušeně řečeno, hodnota pH udává rovnováhu sil mezi kyselinami a zásadami ve vodě. Pokud je poměr vyrovnaný, je hodnota pH 7 v neutrálním středu stupnice pH, která má rozsah 0 až 14. Pokud převažují kyseliny, hodnota pH klesá pod 7; pokud převažují zásady, hodnota pH stoupá nad 7.

Význam
Železo je naprosto nezbytné pro všechny obratlovce a rostliny. Ryby, stejně jako lidé, potřebují železo především pro tvorbu červeného krevního barviva hemoglobinu. Hemoglobin má v krevním oběhu nesmírně důležitý úkol: v dýchacích orgánech nabírá kyslík a dopravuje ho do všech částí těla; na zpáteční cestě zachycuje oxid uhličitý a dopravuje ho do dýchacích orgánů k vyloučení. Rostliny také potřebují železo, zejména pro tvorbu ferredoxinu, který hraje klíčovou roli ve fotosyntéze. Při nedostatku železa se nemůže syntetizovat životně důležitý zelený chlorofyl (chlorofyl sám železo neobsahuje), rostliny pak tvoří bledé listy a usychají. Kromě toho rostliny potřebují železo spolu s molybdenem jako katalyzátor v rámci dusíkaté výživy. Katalyzátor je látka, která výrazně urychluje chemické reakce, a to i v malém množství; sám se při reakci nespotřebovává. Příklad: zkuste zapálit kostku cukru! Posypte ji cigaretovým popelem a pokus zopakujte!

Význam. Organické sloučeniny byly původně objeveny jako součást živých organismů, ale později byly nalezeny i v mrtvé hmotě. Dnes se za organické sloučeniny považují takové, v nichž atomy uhlíku tvoří kostru přímých nebo rozvětvených řetězců, kruhů nebo podobných struktur; na tuto kostru jsou vázány další prvky, zejména vodík, kyslík, dusík, síra a fosfor. Možnosti vazby jsou mimořádně rozmanité, proto se odhaduje, že existuje asi pět milionů různých organických sloučenin.

Význam:
Jak ukazuje standardní poměr iontů, draslík je čtvrtým nejčastějším kationtem ve vodě. Plní životně důležité úkoly u živočichů a rostlin. U živočichů ovlivňují draselné ionty tkáňové dýchání, metabolismus sacharidů a tuků, syntézu bílkovin a svalovou kontraktilitu. Kromě toho se draslík podílí na syntéze hormonů, které řídí autonomní nervový systém.

Význam. Dusičnanový iont je konečnou fází nitrifikace, tj. bakteriální oxidace amoniaku:

Amonium (NH₄⁺) -> Dusitany (NO₂^–) -> Dusičnany (N0₃^–)

Původním zdrojem dusičnanů jsou tedy především bílkovinné látky ve zbytcích krmiva, z nichž se uvolňuje amonium, a také rybí výkaly a moč. Z hygienického hlediska svědčí přítomnost dusičnanů o tom, že voda byla kontaminována organickými látkami a že následně úspěšně proběhl biologický proces samočištění. Dusičnany jsou považovány za relativně netoxické, takže je lze považovat za jakousi neškodnou skládku.

Dusitany NO₂^–

Význam. Dusitany obvykle vznikají oxidací amoniaku. Rozhodující roli v tomto procesu hrají bakterie rodu Nitrosomonas.  Za normálních okolností jsou dusitany rychle oxidovány na dusičnany bakteriemi rodu Nitrobacter. Pokud je bakteriální oxidační proces (nitrifikace) narušen, může docházet k hromadění dusitanů. Dusitany jsou pro ryby a vodní organismy toxické.

Pokud doma upravujete pro potřeby akvária vodu pomocí reverzní osmózy (nebo i jinak), budete potřebovat nějakým způsobem měřit její „čistotu“. Kapkovými, kolorometrickými testy proměříte jen obsah několika málo sloučenin, například obsah hořčíku nebo draslíku, ale o „celkové čistotě“ vody vám to nic neřekne. V tuto chvíli přichází na scénu měrná elektrická vodivost a TDS (obsah rozpuštěných pevných látek). Na trhu existuje mnoho přístrojů, které dokáží tyto veličiny více či méně úspěšně měřit.  Pokud chcete vědět jak tyhle EC-metry a TDS-metry fungují, tak čtěte dále.

Bez vody není život!
Asi před 2000 miliony let byla naše Země plná páry ze sopek a z husté oblačnosti nepřetržitě pršelo. Ve vodě se postupně začal objevovat v nejprimitivnější formě první život; následný vývoj v průběhu mnoha stovek milionů let vedl k nejjednodušším řasám a mnohem později k více rozvinutým vodním rostlinám. Voda byla také kolébkou prvních zvířat; byli to mořští bezobratlí s měkkým povrchem těla. A teprve před 300 miliony let se život vyvinul natolik, že první rostliny mohly opustit vodu a kolonizovat zemi; později následovalo mnoho živočichů. Ale i dnes jsou všechny organismy na Zemi závislí na vodě! Bez vzácné a život udržující vody by bídně zahynuly!