Jak se dělá stěr ze žaber
Gerald Bassleer, známý autor knih a článků o nemocech ryb, na videu ukazuje, jak se má dělat stěr ze žaber.
Gerald Bassleer, známý autor knih a článků o nemocech ryb, na videu ukazuje, jak se má dělat stěr ze žaber.
Taxonomická klasifikace:
Video vyšetření Albino terčovce, vysvětlené Dr. Geraldem Bassleerem s mikroskopickými pozorováními, ukazujícími bakteriální infekci, pocházející možná z živé nebo mražené potravy. Navrhuje také, jaká opatření můžete podniknout a jaké léky aplikovat.
Význam. Dusičnanový iont je konečnou fází nitrifikace, tj. bakteriální oxidace amoniaku:
Amonium (NH4+) -> Dusitany (NO2–) -> Dusičnany (N03–)
Původním zdrojem dusičnanů jsou tedy především bílkovinné látky ve zbytcích krmiva, z nichž se uvolňuje amonium, a také rybí výkaly a moč. Z hygienického hlediska svědčí přítomnost dusičnanů o tom, že voda byla kontaminována organickými látkami a že následně úspěšně proběhl biologický proces samočištění. Dusičnany jsou považovány za relativně netoxické, takže je lze považovat za jakousi neškodnou skládku.
Velmi často dostavám prosby o pomoc s problémy terčovců či mnoho proseb lze nalézt v různých akvaristických fórech a diskuzí a netýká se to jen terčovců.
Většina těchto dotazů má jedno společné a sice naprostý nedostatek informací, dle kterých by bylo možné odhadnout co je problémem a případně dle čeho jakou léčbu či jiné změny navrhnout.
Gerald Bassleer na svém YouTube kanálu zveřejnil video, kde jsou krásně vidět původci mnoha problémů našich ryb – žábrohlísty (Motolice rodů Dactylogyrus a Gyrodactylus)
Význam. Dusitany obvykle vznikají oxidací amoniaku. Rozhodující roli v tomto procesu hrají bakterie rodu Nitrosomonas. Za normálních okolností jsou dusitany rychle oxidovány na dusičnany bakteriemi rodu Nitrobacter. Pokud je bakteriální oxidační proces (nitrifikace) narušen, může docházet k hromadění dusitanů. Dusitany jsou pro ryby a vodní organismy toxické.
V říjnu 2005 se konal v pražském Kongresovém centru konal II. český šampionát terčovců s mezinárodní účastí. Do šampionátu bylo přihlášeno 92 ryb od chovatelů z Polska, Slovenska, Rakouska, Německa a České republiky. Ryby posuzovali posuzovatelé z USA, DE, AT, SK, PL a ČR.
Šampionát pořádal Český klub chovatelů terčovců ve spolupráci s časopisem Akvárium Živě.
„Za chvíli jsme přišli do pokoje k rybičkám, Anděl mi ukazoval přírůsty a úplně se rozplýval nad krásou a půvabem svého nejnovějšího exota jménem, tuším, Symphysodon discus.“
Ludvík Souček – Případ čerta č.4
Vítejte na nejstarších a nejrozsáhlejších českých stránkách věnující se terčovcům, rybám rodu Symphysodon.
Web vznikl v roce 1999 a byl na doméně iol.cz. Krátce na to se stal součástí webu www.akvarium.cz/discus. V roce 2001 byla registrována doména discus.cz, kde je od té doby až do dnešních dnů.
Terčovci jsou velmi krásné ryby pro specializované akvaristy! Většina z nich je chována v nádržích a může u nich hrozit riziko onemocnění! Zde vysvětluji případ s žaberními motolicemi a takzvaným škůdcem disků! Doufám, že vám toto video pomůže pochopit důležitost správné diagnózy!
