Návštěva u legendy českého chovu terčovců v Milevsku. Josef Pejša otevírá dveře své pěstírny a ukazuje plody své celoživotní vášně. Prohlédněte si unikátní fotogalerii špičkových jedinců, kteří definují kvalitu v české akvaristice.
Existuje 5 druhů terčovců? Převratné DNA testy mění historii. Revoluční studie založená na analýze 336 vzorků naznačuje, že rod Symphysodon je rozmanitější, než jsme si mysleli. Článek shrnuje výsledky vědeckého týmu Tomáše Hrbka, které identifikují pět samostatných linií v Amazonii. Objevte nové rozdělení podle genetiky!
Jak vybudovat udržitelný chov robustních terčovců? Francesco Denitto v tomto rozsáhlém průvodci mapuje cestu od historických objevů až po moderní DNA analýzy rodu Symphysodon. Zjistěte, jak genetický původ vašich ryb určuje kvalitu chovné linie a stabilitu barevných forem. Klíčové čtení pro pochopení vědeckých základů úspěšného šlechtění.
Redakční poznámka: Francesco Denitto poskytl článek Discus.cz v anglické verzi. Pro českou verzi byl jako podklad použit německý překlad publikovaný v časopise DISKUS BRIEF v roce 2009. Český text byl při zpracování místy redakčně upraven. Odborné formulace jako „současnost“ nebo „nejnovější studie“ odpovídají době vzniku původního článku.
Mění se jména vašich oblíbených ryb? V článku Kolotoč jmen z roku 2009 Jaroslav Hofmann rozplétá taxonomický zmatek kolem terčovců a popisuje diskuzi o jejich taxonomii.
Věnuje se mimo jiné rozdílným pohledům na rod Symphysodon, genetickým studiím Readyho a kol. a revizi Heika Blehera.
Přečíst celý článek „Kolotoč jmen“ na AQUATAB
Autor: Kersten Opitz
Publikováno: 9.1.2009
Aktualizace: 31.8.2026
Poznámky k budoucnosti chovu terčovců jsou odborným textem Miloše Vilikuse z roku 2003, věnovaným šlechtění a cílenému chovu terčovců. Autor se zabývá fenotypy, genetickými postupy, riziky příbuzenského křížení a zkušenostmi evropských chovatelů, mezi nimi Hanse-Georga Petersmanna a Dr. Eduarda Schmidt-Fockeho. Článek ponecháváme v jeho původním dobovém kontextu; některé názory, terminologie a chovatelské postupy proto odrážejí stav poznání a zkušenosti autora v době jeho vzniku.
