Tato stránka přináší ucelený přehled lokalit výskytu terčovců v jejich přirozeném biotopu povodí Amazonky. Seznam mapuje hlavní říční systémy a specifické oblasti, ve kterých se vyskytují jednotlivé barevné formy ryb rodu Symphysodon. Informace slouží k základní orientaci v původu divokých forem terčovců
Článek od Kamila Kopa vysvětluje princip bezpečných přepadů (stavidla) pro externí filtraci typu sump. Přepady zajišťují, že biofiltr nepřeteče při výpadku proudu, kdy přestane pracovat čerpadlo. Jsou klíčové pro bezpečný a spolehlivý provoz velkých akvárií a nádrží na terčovce.
Tato přehledná tabulka (publikováno 2003) slouží pro rychlý přepočet jednotek uhličitanové (KH) a celkové (GH) tvrdosti vody. Jde o klíčovou referenci pro akvaristy, kteří potřebují převádět hodnoty z vodárenských zpráv (mmol/l, mg/l) na tradiční německé stupně (°dH**)** používané v akvaristice, a naopak. Zajišťuje správnou interpretaci výsledků testů a doporučení pro terčovce.
Tato základní příručka odchovu terčovců (2003) se věnuje zřízení chovné nádrže (125 l, 30 °C), výběru harmonických párů a klíčové úpravě vody pro tření (vodivost pod ). Článek detailně popisuje celý cyklus od tvorby párů, péče o jikry (50 hod.) a larvy (50–60 hod.) až po klíčové krmení kožním výměškem a přikrmování artemiemi. Ideální pro začínajícího chovatele.
Jak probíhá objektivní hodnocení terčovců na výstavách? Článek představuje 172bodový počítačový systém Manfreda Göbela, 8 hodnoticích kritérií a 9 výstavních skupin. Přináší také cenné rady autora pro systematické šlechtění a precizní evidenci parametrů vody.
Tento článek (původně 2003) popisuje metodu počítačového hodnocení terčovců na výstavách dle Manfreda Göbela. Systém vychází ze 172 bodů a objektivizuje posuzování. Klíčová jsou 8 kritéria (Velikost, Harmonie, Ploutve, Barva) a 9 výstavních skupin (od divokých forem po Pigeon Blood). Slouží chovatelům k pochopení standardů a definování šlechtitelských cílů.
Tento nadčasový text zaměřený na chov terčovců (původně z roku 2003) od chovatelské legendy Miloše Vilikuse se věnuje budoucnosti a cílům šlechtění terčovců v ČR. Autor v něm rozebírá standardy ideálního vzhledu, rizika inbreedingu a sdílí genetické postupy mistrů, jako byli Hans Georg Petersman či Dr. Schmidt-Focke.
Tento článek (2003) od Miloše Vilikuse se věnuje budoucnosti a cílům šlechtění a chovu terčovců v ČR. Text zdůrazňuje potřebu cíleného odchovu, ustálení barev a velikosti (15–20 cm) a varuje před inbreedingem. Článek popisuje metodu Hanse Georga Petersmana a historii legendární linie od Dr. Schmidta-Fockeho. Text je klíčový pro každého chovatele, který chce zlepšit kvalitu svých fenotypů. Každá profesionální pěstírna terčovců i pokročilý chovatel v ČR musí své úspěchy stavět na udržitelných základech genetiky, nikoli na pouhém náhodném množení ryb.
